Artemisia absinthium
Detail
| Kategorie | Květiny |
|---|---|
| Výška rostliny | do 1 m |
| Barvy rostliny | žlutá |
| Tvary rostliny | lata |
| Barvy listů | stříbrná, šedozelená |
| Tvary listů | peřenosečné, řapíkaté |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Měsíce kvetení | Červen, Červenec, Srpen |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, sucho, nenáročné |
| Použití rostliny | v lékařství |
| Použitelné části rostliny | stonek |
Popis
Pelyněk pravý je vyrtvalá, hořce aromatická rostlina s mnohohlavým oddenkem a zdřevnatělou spodní částí lodyhy. Dorůstá do výšky 120cm. Lodyhy tvoří trsy. Rostlina je stříbrošedě plstnatá. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, dvakrát nebo jednoduše peřenodílné. Laty drobných téměř kulovitých úborů jsou složeny pouze ze žlutých, trubkovitých květů. Plody jsou vejčité, jemně pruhované hnědé nažky. Rostlina kvete od června do srpna.
Výskyt:
Pelyněk pravý roste v Evropě, v Asii a Africe. V některých zemích se pěstuje. Vyskytuje se dost často u cest, na návsích a na skalnatých stráních.
Použitelná část:
Z rostliny se používá nať.
Sběr:
Sbírá se kvetoucí, vrchní zdřevnatělá nať v délce 25 až 35cm v červnu až srpnu za suchého dne v poledne. Seřezává se, váže do svazků a ve stínu suší. Je možné ji dosušit na slunci. Umělá teplota při sušení nepřesahuje 40°C. Droga má kořenitý zápach a silně kořenitou hořkou chuť. Po usušení je nutné lístky nebo jiný podklad řádně vyčistit, aby hořkost pelyňku neznehodnotila jinou drogu.
Někdy se sbírají jen květní úbory nebo zelené listy pelyňkové z mladých lodyh. Květní i listová droga má tytéž vlastnosti jako nať.
Použití:
Droga obsahuje hlavně silici, hlavní složkou je thujonem a azulen, fytoncidní látky a glykosidní hořčiny anabsinthin, které spolu se silicí jsou příčinou pelyňkové hořké chuti. Obsah silice v rostlině se mění podle počasí, nejvyšší je v době zralosti.
Obě hlavní složky působí zvýšené vylučování šťáv, thujon je ve větších dávkách jedovatý, vyvolává závratě, křeče a opojné stavy. Překrvuje žaludeční sliznici.
Nedměrné a trvalé užívání pelyňku může vést ke klinickým poruchám čití i vědomí. Droga se užívá vnitně v nálevu jako stomachikum, spazmolytikum a dezinficiens nebo v prášku při nechutenství, střevních kolikách, při nedostatku žaludečních kyselin, při žlučníkových kolikách a proti hlístům. V těhotenství není vhodné pelyněk užívat, nebo jen velmi opatrně. Z natě pelyňku se získává silice. Pelyněk se běžně přidává do hořkých likérových směsí a vermutu, používá se také jako koření.
Napsat komentář