Pavučinec osikový

Cortinarius trivialis

Detail

Popis

Pavučinec osikový je hojně rostoucí houba. Má klobouk 5 -13cm v průměru, v mládí kuželovitý nebo polokulovitý, pak ploše rozložený a rozmanitě zvlněný, s výrazným nízkým a plochým hrbolem, s okrajem v mládí podvinutým, ve stáří někdy velmi jemně čárkovaným, ale nerýhovaným, je hladký, slizký i zasucha, lesklý až slámově žlutý pak žlutě olivový a hnědnoucí do okrově žlutohnědé až červenohnědé barvy, uprostřed většinou tmavší. Lupeny jsou 4 -8mm vysoké, tlusté, připojené k třeni nebo nepatrně sbíhavé, v mládí světle šedavé se slabým modrým nádechem, který ale brzy zmizí, později okrově nakonec rezavě hnědé.

V mládí jsou zakryty jemným pavučinovitým závojem, který je bílý nebo jemně našedlý a proti jiným pavučincům poměrně dlouho vytrvalá. Třeň je 8 -14cm vysoký a 1 -2cm tlustý, válcovitý, zřídka velmi mírně dolů kyjovitě rozšířený, častěji ale dole zahnutý, masitý, na povrchu slizký a pokrytý blanitými plachetky, které vypadají jako šupiny nebo prstencovité či síťovité proužky rezavě olivově barvy a sahají vysoko pod klobouk až do místa, kde byl připojen závoj k třeni.

Nad tímto místem v délce asi 1cm pod kloboukem je třeň hladký, žlutavý nebo někdy až skoro bílý, v mládí i s namodralým odstínem. Sliz později zasychá v průsvitnou blanku povléklající povrch třeně. V mládí je třeň plný, později dutý. Dužina je v mládí bílá, dole v třeni světle rezavě hnědá, později i jinde v třeni a pod pokožkou klobouku nepravidelně špinavě hnědě skvrnitá, u nejmladších plodnic bývá na vrcholku třeně namodralá. Na vzduchu nemění barvu, až zasycháním hnědne. Má mírnou, nevýraznou chuť a je skoro bez vůně.

Výtrusný prach je rezavě hnědý, výtrusy jsou vejčité, mandlovitě zahroucené, se stěnou hrubě bradavkatou, která se jódem nebarví. Vyrůstají na kyjovitých nebo kuželovitých bazidiích. Na ostří lupenů jsou mezi bazidiemi válcovitá nebo štíhle kyjovitá vlákna, která jsou o něco delší než bazidie a uvnitř obsahují hnědou zrnitou plazmu.

Houba je v barvě velmi proměnlivá a byly od ní popsány četné odrůdy a formy, ale barvy plodnic tohoto pavučince se značně mění jak s věkem, tak podle podmínek stanoviště. Nejvýraznější je var. subolivascens, v mládí ametystově fialová a liláková.

Výskyt:
Pavučinec osikový roste od července do října hojně v listnatých a smíšených lesích, zejména v dubinách nebo bučinách, také ale v jehličnatých lesích, jsou-li v nich přimíšeny osiky, pod kterými hlouba nejčastěji roste.