Vyhledávání a Atlasu…

Kategorie
Kaktusy a sukulenty
Výška rostliny
do 30 cm
Šířka rostliny
do 12 cm
Barvy rostliny
červená
Barvy listů
zelená
Typy listů
listnaté, stálezelené
Měsíce kvetení
Březen, Duben, Květen
Požadavky rostliny
slunce, sucho, teplomilná, písčité půdy, hlinitopísčité půdy, propustné půdy, náročné, humózní půdy
Použití rostliny
nádoby

Tuto parodii nalezl známý sběratel kaktusů H. Fechser v roce 1951 v jižní části severoargentinské provincie Salta v horách poblíž města Cafayate. Na první pohled připomínala dříve známý druh Parodia chrysacanthion, od kterého se lišila rašícími trny uspořádanými v areole do štětičky.
Parodia penicillata roste solitérně. Zpočátku má kulovitý, později sloupovitý tvar těla. Stonky dorůstají do 12cm šířky a 30cm výšky., někdy i více, a tak leží na zemi nebo visí ze skal dolů. Jak středové, tak okrajové trny mají žlutou až bělavou barvu, u některých jedinců jsou i sklovitě bílé nebo naopak tmavožluté až hnědé. Všechny trny jsou velmi početné a až 5cm dlouhé. Jasně červené květy dosahují okolo 4cm v průměrů.
C. Backeberg popsal na základě odlišného zbarvení i otrnění dvě variety. I když je jejich botanická hodnota pochybná, sběratelský význam mají. Bělotrnné rostliny nesou název var. nivosa a rostliny s trny červenohnědými var. fulviceps.
Parodia penicillata vykvétá v celých sériích květů najednou i několikrát během jednoho vegetačního období. Květy jsou oranžově až ohnivě červené. Tento druh byl pojmenován podle příznačného uspořádání trnů v areole, které připomíná štětičky, penicillata = štětičkovitá.
Parodia chrysacanthion má zlatožluté trny podobně jako Parodia penicillata, rovné a početné. Oba druhy se dají rozlišit v době kvetení. Světle žluté, 2,5cm široké, zvonkovité květy u druhu Parodia chrysacanthion vyrůstají z vlnatého temene už na konci zimy nebo brzy na jaře. Otevírají se i za špatného počasí, za deště. Pyl většinou není v důsledku nižších teplot dostatečně zralý a tak je sprašování květů neúspěšné.

Čeleď:
Cactaceae – kaktusovité

Původ:
Parodia penicillata pochází ze severoargentinské provincie Salta v horách poblíž města Cafayate.

Pěstování:
Dospělé rostliny zaléváme jen občas, jedenkrát za tři týdny. Omezíme tím úhyn rostlin a docílíme hustšího otrnění než při častém zalévání.

Množení:
Množení tohoto druhu semeny je problematické. Z malých semen vzklíčí nepatrné semenáčky, které rostou první dva roky jen pozvolna.

0 0 hodnocení
Hodnocení příspěvku

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přeložit »
0
Přispějte svým komentářemx