eukaryota/metazoa/nematoda/chromadorea/rhabditida/tylenchina/panagrolaimidae/panagrellus/panagrellus-redivivus/“ title=“Příspěvky označené Panagrellus redivivus“>Panagrellus redivivus je hlístice. Je drobná volně žijící hlístice schopná prosperovat v prostředích bohatých na fermentující organickou hmotu. Protáhlé tělo má typickou nematodní kutikulu a dobře patrný trávicí a rozmnožovací systém. Živí se mikroorganismy a organickými zdroji v mikrobiálně bohatém substrátu. Používá se jako laboratorní organismus i živé krmivo v některých akvakulturních systémech.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Říše | Metazoa |
| Kmen | Nematoda |
| Třída | Chromadorea |
| Řád | Rhabditida |
| Podřád | Tylenchina |
| Čeleď | Panagrolaimidae |
| Rod | Panagrellus |
| Druh | Panagrellus redivivus |
NCBI Taxonomy ID: 6233 Wikidata: Q7129875
Synonyma / další databázové názvy: Chaos redivivum.
Stavba a způsob života
Protáhlé tělo má typickou nematodní kutikulu a dobře patrný trávicí a rozmnožovací systém. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.
Živí se mikroorganismy a organickými zdroji v mikrobiálně bohatém substrátu. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.
Výskyt a ekologické vztahy
Je drobná volně žijící hlístice schopná prosperovat v prostředích bohatých na fermentující organickou hmotu. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.
V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.
Význam pro člověka a vědu
Používá se jako laboratorní organismus i živé krmivo v některých akvakulturních systémech. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.
Miniaturizované živočišné tělo
Mikroskopická velikost neznamená jednoduchou stavbu. Vířníci, hlístice i želvušky mají specializované svaly, nervové struktury, trávicí a rozmnožovací orgány uspořádané v těle dlouhém často jen zlomky milimetru až několik milimetrů. Přesné určování proto vyžaduje sledování jemných znaků ústního aparátu, kutikuly, loriky, drápů nebo dalších struktur.
Mikrohabitat a životní strategie
Pro drobného živočicha představují milimetrové rozdíly mezi sedimentem, biofilmem, vodním filmem na mechu a otevřenou vodou zásadně odlišná prostředí. Mění se dostupnost kyslíku, potravy i rychlost vysychání. Druhy proto používají různé strategie: rychlou partenogenezi, klidová vajíčka, odolná vývojová stadia nebo anhydrobiózu.
Schopnosti jednoho druhu nelze automaticky přenášet na celou skupinu. Například míra tolerance k vyschnutí se mezi želvuškami i hlísticemi výrazně liší. Stejně tak se liší způsob potravy a populační dynamika jednotlivých vířníků.
Ekologický a výzkumný význam
Drobní bezobratlí propojují mikrobiální produkci s většími konzumenty. Mohou spásat bakterie a řasy, lovit drobnou kořist nebo zpracovávat detrit a sami se stávat potravou dalších organismů. V laboratorních modelech umožňují sledovat populační dynamiku, vývoj, stárnutí, stresovou fyziologii a evoluci rozmnožování.
