Vyhledávání a Atlasu…

Ammi majus


Detail
Kategorie Květiny
Výška rostliny do 100 cm
Tvary rostliny
Barvy ů
Tvary listů ,
Typy listů ,
Měsíce kvetení , , , ,
Požadavky rostliny , , ,
Použití rostliny
Použitelné části rostliny
Popis

Pakmín větší je jednoletá bylina až 100cm vysoká s jemně rýhovanou lodyhou a listy různě tvarovanými, svěže zelenými. Mají eliptické nebo kopinaté úkrojky, ostře pilovité. Dlouze stopkaté okolíky jsou tvořeny drobnými kvítky. Okrajové částečně paprskují. Obaly jsou z trojčetných šídlovitých listenů. Plody jsou podobné kmínu. Rostlina kvete od června do října.
Plody pakmínu je možné zaměnit s plody pakmínu visnaga. Při pěstování pakmínu většího je nutné být opatrný. U citlivých osob, zejména v době květu rostliny a za vlhka, například za rosy, může dojít k vážnému podráždění pokožky až ke kožním zánětům a zpuchýřovatění. V takových případech je nutné ihned volat lékaře, jde o fotodermatózní projev způsobený furokumariny, které jsou obsaženy ve všech částech rostliny, nejvíce v plodech.

Původ:
Pakmín větší pochází z jižní Evropy a Přední Asie.

Výskyt:
Pakmín větší roste v Maďarsku, v Čechách někdy zplaňuje.

Použitelná část:
Z pakmínu většího se používá plod.

Sběr:
Plody se sbírají v době dozrávání v červenci až říjnu. Okolíky se seřežou, nechají proschnout, vymlátí, vytřídí a vyčistí. Doga má kořenitý zápach a aromatickou chuť.

Použití:
obsahuje furokumariny, např. bergapten, xanthoxin, imperatorin a isopimpinellin, flavonové glykosidy a mastný olej. Množství furokumaninů je velmi rozdílné. Nejvíce jich obsahuje zelená plod, nejméně . Terapeuticky zvláštní je relatovně jedovatý xanthotoxin, kterým je možné dosáhnout repigmentaci pokožky při ztrátě pigmentu. Plod se užíval proti nadýmání a při potížích se žaludkem.
Vnitřně se droga užívá jako karminativum ve formě nálevu při poruchách trávení a nadýmání. Extrakty z plodů se zevně užívají v dermatologii a osvědčují se hlavně při vitiligo, nedostatku barviva v kůži. Drogu a připravky z ní může předepsat pouze lékař.
K průmyslovým účelům, tj. izolaci furokumarinů, by bylo možné použít i nať a kořen, sbíraných krátce po odkvětu, kdy má celá rostlina největší obsah furokumaninů.

0 0 hodnocení
Hodnocení příspěvku

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přeložit »
0
Přispějte svým komentářemx