Rubus caesius
Detail
| Kategorie | Okrasné listem |
|---|---|
| Výška rostliny | do 100 cm |
| Barvy rostliny | bílá |
| Tvary rostliny | hrozen |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | zubaté, kopinaté |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Měsíce kvetení | Květen, Červen, Červenec |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, vápenité půdy, nenáročné |
Popis
Ostružiník ježiník je poléhavý nebo popínavý, až 1m vysoký keř, prýty jsou zpočátku vzpřímené, brzy ale obloukovitě převisající, bohatě větvené, svou špičkou v půdě kořenující, kulaté, silně ojíněné, většinou lysé, s krátkými, téměř rovnými trny a stopkatými žlázkami. Listy jsou tenké, většinou trojčetné, až 9cm dlouhé a 6cm široké, hrubě a nestejně zoubkované, konečný lístek je srdčitě vejčitý až kosočtverečný, postranní lístky jsou téměř přisedlé, palisty kopinaté. Květy jsou bílé, asi 3cm v průměru, uspořádané v chocholičnaté hrozny. Květní stopky jsou dlouhé a tenké, s jemnými trny. Kališní lístky jsou šedě plstnaté, vzpřímené, korunní plátky vělké, široce vejčité až okrouhlé. Složený plod se skládá jen z několika peckoviček, je namodralý, ojíněný, šťavnatý, nakyslé chuti. Keř kvete od května do července.
Ostružiník ježiník snáší podmáčení a po delší dobu i zaplavení, proto ho často najdeme v lužních lesích, kde jako jediný porost vytváří neprostupné houštiny. Jeho červenomodré plody přitahují zejména vrány. S dalšími druhy ostružiníků vznikají kříženci, kteří jsou velmi přizpůsobivý a vytvářejí na ladem ležících polích, ve vinohradech a kolem silnic rozsáhlé houštiny.
Čeleď:
Rosaceae – růžovité
Výskyt:
Ostružiník ježiník roste téměř po celé Evropě, na severu po Irsko, Skotsko a Skandinávii, na Islandu a v Turecku chybí. Vyskytuje se na okrajích lesů, na mezích, v houštinách, na polích, březích řek a potoků. Většinou na vápenatém podkladě, od nížin do nadmořské výšky 1400m (v Alpách).
Použití:
Nepříliš chutné plody se používají jen zřídka.
Napsat komentář