Bixa orellana
Detail
| Kategorie | Okrasné květem |
|---|---|
| Výška rostliny | do 10 m |
| Barvy rostliny | bílá, růžová |
| Tvary rostliny | lata |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | srdčité, řapíkaté |
| Typy listů | listnaté, stálezelené |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, sucho, teplomilná, náročné, vysoká vzdušná vlhkost |
| Použití rostliny | solitéra, ornamentální výsadby, v lékařství, v potravinářství |
| Použitelné části rostliny | plod |
Popis
Oreláník je vetšinou keřovitý, až 6m, zřídka až 10m vysoký tropický strom. Mladé větvičky jsou hnědě chlupaté. Listový řapík je u nasazení čepele lehce ztlustlý, čepel listu je na bázi s třemi nebo pěti žilkami. Květy jsou růžové, zřídka bílé, s mnoha tyčinkami. Plody hustě pokryté měkkými ostny, většinou červené.
Listy jsou střídavé, slouze řapíkaté, srdčité, zašpičatělé, až 25cm dlouhé, světle zelené, žilky často načervenalé. Květy kvetou v latách na konci větviček, asi 5cm velké, s pěti kališními lístky a schlupatým semeníkem. Plody jsou vejčité, poněkud zpoštělé, až 4cm velké, otevírající se dvěma chlopněmi, uvnitř je až 50 zářivě čerevných semen.
Čeleď:
Bixaceae – oreláníkovité
Původ:
Oreláník pochází z tropické Ameriky.
Výskyt:
Oreláník roste především v zahradách, často zplaňuje.
Použití:
Z masitého osemenění oreláníku se získává zářivě červené barvivo, které se používá ve rtěnkách a mýdlech, především ale jako E 160/b/ v potravinách, jako jsou sýry a margaríny. Původní obyvatelé tropické Ameriky je odedávna používají k barvení vlasů a k malování pokožky. Takoví „rudokožci“ napadli již Francisca de Orellanu, který v letech 1541 až 1542 procházel napříč Jižní Amerikou a podle kterého dostal tento keř své druhové vědecké jméno. Orellana zjistil o skrytě útočících válečnících pouze to, že neměli žádné vousy. Považoval je proto za ženy Amazonky, odtud dostal veletok, po kterém cestoval, jméno „Rio de las Amazonas“.
Napsat komentář