Spizaetus isidori
Taxonomie
| Říše | živočichové |
|---|---|
| Kmen | strunatci |
| Podkmen | obratlovci |
| Třída | ptáci |
| Podtřída | letci |
| Řád | dravci/“ title=“Příspěvky označené Dravci“>dravci |
| Čeleď | jestřábovití |
| Rod | orel |
Popis zvířete
Orel andský (Spizaetus isidori), známý také jako orel Isidorův, je druhem rozšířeným v Jižní Americe, především v Andách. Patří do rodiny jestřábovitých a je pojmenován po francouzském přírodovědci Isidorovi Geoffroy Saint-Hilaire. S délkou těla 52 až 62 cm a rozpětím křídel 120 až 150 cm patří k středně velkým druhům orlů. Samice jsou větší než samci, což je u dravých ptáků obvyklé.
Orel andský je nápadný svým vzhledem. Má tmavě hnědé tělo, s tmavě rudým peřím na hlavě, krku a horní části křídel. Oči jsou nápadně žluté a zobák silný, ostrý a světle žlutý. Jeho nohy jsou pokryty bílými peříčky až po prsty. Jeho dlouhé a široké křídla mu umožňují klouzavý let nad horskými lesy, kde se vyskytuje.
Andský orel je dravec, který loví širokou škálu kořisti. Jeho jídelníček zahrnuje ptáky, malé savce a plazy. Je známo, že loví i větší savce, jako jsou mladí jeleni. Jeho technika lovu spočívá v tom, že se vrhá na kořist z velké výšky a uchopí ji svými silnými drápy.
Orel andský je samotářským ptákem, který se s ostatními jedinci setkává pouze v období páření. Hnízdo si staví na stromech a samice klade obvykle jedno až dvě vejce. Mláďata jsou pak krmivá oběma rodiči po dobu pěti měsíců.
Jedná se o druh ohrožený ztrátou přirozeného prostředí, především v důsledku odlesňování. Navzdory tomu, se orel andský stále dokáže držet v některých oblastech vysokých And, kde je jeho přítomnost důležitá pro zachování rovnováhy v ekosystému.
