Noctiluca scintillans

eukaryota/sar/alveolata/dinophyceae/noctilucales/noctilucaceae/noctiluca/noctiluca-scintillans/“ title=“Příspěvky označené Noctiluca scintillans“>Noctiluca scintillans je dinoflagelát. Je velký planktonní dinoflagelát známý intenzivní bioluminiscencí v mořské vodě. Kulovitá buňka může být pro jednobuněčný plankton mimořádně velká a má nápadný chapadlovitý výběžek. Většina populací získává potravu fagocytózou, některé hostí fotosyntetické symbionty. Při mechanickém podráždění může vyzařovat modrozelené světlo a vytvářet nápadné světélkující příboje.

Taxonomie

Skupina	Eukaryota
Skupina	Sar
Skupina	Alveolata
Třída	Dinophyceae
Řád	Noctilucales
Čeleď	Noctilucaceae
Rod	Noctiluca
Druh	Noctiluca scintillans

NCBI Taxonomy ID: 2966 Wikidata: Q309991

Synonyma / další databázové názvy: Medusa scintillans, Noctiluca miliaris, sea sparkle.

Stavba a způsob života

Kulovitá buňka může být pro jednobuněčný plankton mimořádně velká a má nápadný chapadlovitý výběžek. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.

Většina populací získává potravu fagocytózou, některé hostí fotosyntetické symbionty. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.

Výskyt a ekologické vztahy

Je velký planktonní dinoflagelát známý intenzivní bioluminiscencí v mořské vodě. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.

V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.

Význam pro člověka a vědu

Při mechanickém podráždění může vyzařovat modrozelené světlo a vytvářet nápadné světélkující příboje. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.

Fotosyntéza, růst a proměnlivost

U mikroskopických řas a planktonních protistů se vzhled i metabolismus výrazně mění podle světla, dostupnosti dusíku a fosforu, teploty, salinity a fáze růstu. Laboratorní kultura proto představuje jen jednu z možných podob organismu. Některé druhy mění pigmentaci, tvar buněk, podíl zásobních lipidů nebo velikost kolonií během několika generací.

Fotosyntetická výkonnost není jediným znakem úspěchu. Důležitá je schopnost reagovat na proměnlivé podmínky, vyhnout se predaci, získávat stopové živiny a u některých druhů přecházet k mixotrofii. Právě proto nelze pojem „řasa“ chápat jako jedinou evoluční větev; různé fotosyntetické linie mají odlišnou historii plastidů i buněčné organizace.

Ekologie vodních společenstev

Mikrořasy tvoří základ mnoha vodních potravních sítí. Jejich produkce je zdrojem organické hmoty pro prvoky, vířníky, korýše a další konzumenty. Současně výrazně ovlivňují koloběh uhlíku, dusíku, fosforu a u rozsivek také křemíku. Početnost jednotlivých druhů se může měnit velmi rychle v reakci na fyzikální a chemické podmínky vody.

Masový růst nemusí být automaticky škodlivý, ale některé planktonní druhy mohou vytvářet toxiny nebo jinak měnit kvalitu prostředí. Při ekologické interpretaci je proto nutné rozlišit druh, koncentraci buněk a konkrétní podmínky květu.