Neon (chemická značka Ne, latinsky Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Patří mezi prvky 2. periody.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, naprosto inertní. Chemické sloučeniny neonu nejsou známy. V 1 litru vody se při 20 °C rozpustí 10,4 ml neonu. Při velmi nízkých teplotách je možno neon zachytit na aktivním uhlí.
Neon se snadno ionizuje a v ionizovaném stavu intenzivně září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Neon má ve výbojkách šarlatovou barvu.
Historický vývoj
Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleighem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Neon byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilacezkapalněného vzduchu a zároveň s neonem objevil i krypton a xenon.
Neon byl pojmenován dvanáctiletým Ramseyovým synem, který se se zájmem díval na nové, šarlatově červené světlo, které vycházelo ze spektrální trubice. Syn navrhl tento prvek pojmenovat jako nový – neon.
Výskyt a získávání
Je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0018 % (Ve 100 litrech vzduchu je přibližně 1,82 ml neonu), je tedy po argonu druhým nejrozšířenějším vzácným plynem v zemské atmosféře a pátým nejrozšířenějším plynem v suchém vzduchu. Je proto získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu.
Další možností získávání neonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí, při teplotách kapalného vzduchu.
Využití

Elektrickým výbojem v prostředí neonu o tlaku několik torrů (okolo 1% atmosférického tlaku) vzniká intenzivní světelné záření oranžově-červené (šarlatové) barvy. Tohoto jevu se využívá pří výrobě výbojek (tzv. neonek), které slouží jako osvětlovací tělesa nebo různé světelné indikátory. Spolu s heliemlze neon využít i v obloukových lampách a doutnavkách.
Neonové svítící reklamy si získaly ve 30. letech 20. století takovou popularitu, že neon dal jméno všem svítícím trubicím, i když kromě červených jsou plněné jinými plyny, navíc u mnoha barev světlo nevydává samotný plyn, ale luminofor nanesený na vnitřní stěně trubice.
Neonové trubice se používají v různých oblastech elektrotechniky (usměrňovače, pojistky, reduktory napětí,…).
Kapalný neon se využívá v kryogenní technice jako náhrada dražšího a obtížněji připravitelného kapalného helia.
Neon slouží i jako náplň do některých typů laserů.
Obecné | |||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Název, značka, číslo | Neon, Ne, 10 | ||||||||||||||||||||||||||||
Cizojazyčné názvy | lat. neonum | ||||||||||||||||||||||||||||
Skupina, perioda, blok | 18. skupina, 2. perioda, blok p | ||||||||||||||||||||||||||||
Chemická skupina | Vzácné plyny | ||||||||||||||||||||||||||||
Koncentrace v zemské kůře | 0,005 ppm | ||||||||||||||||||||||||||||
Koncentrace v mořské vodě | 0,00014 mg/l | ||||||||||||||||||||||||||||
Vzhled | Bezbarvý plyn | ||||||||||||||||||||||||||||
Identifikace | |||||||||||||||||||||||||||||
Registrační číslo CAS | 7440-01-9 | ||||||||||||||||||||||||||||
Atomové vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||
Relativní atomová hmotnost | 20,183 | ||||||||||||||||||||||||||||
Atomový poloměr | 38 pm | ||||||||||||||||||||||||||||
Kovalentní poloměr | 69 pm | ||||||||||||||||||||||||||||
Van der Waalsův poloměr | 154 pm | ||||||||||||||||||||||||||||
Elektronová konfigurace | [He] 2s2 2p6 | ||||||||||||||||||||||||||||
Elektronegativita(Paulingova stupnice) | 4,0 | ||||||||||||||||||||||||||||
Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||
První | 2080,7 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||
Druhá | 3952,3 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||
Třetí | 6122,0 KJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||
Látkové vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||
Krystalografická soustava | Krychlová | ||||||||||||||||||||||||||||
Molární objem | 13,23×10−6 m3/mol | ||||||||||||||||||||||||||||
Mechanické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||
Hustota | 0,901 kg/m3 | ||||||||||||||||||||||||||||
Skupenství | Plynné | ||||||||||||||||||||||||||||
Tlak syté páry | 100 Pa při 15K | ||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 435 m/s | ||||||||||||||||||||||||||||
Termické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost | 49,1×10−3 W⋅m−1⋅K−1 | ||||||||||||||||||||||||||||
Termodynamické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||
Teplota tání | −248,4 °C (24,75 K) | ||||||||||||||||||||||||||||
Teplota varu | −245,9 °C (27,25 K) | ||||||||||||||||||||||||||||
Skupenské teplo tání | 0,326 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||
Skupenské teplo varu | 1,84 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||||||
Měrná tepelná kapacita | 20,786 Jkg−1K−1 | ||||||||||||||||||||||||||||
Elektromagnetické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||
Standardní elektrodový potenciál | −2,71 V | ||||||||||||||||||||||||||||
Magnetickéchování | Nemagnetický | ||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||
Bezpečnost | |||||||||||||||||||||||||||||
![]() GHS04
|
|||||||||||||||||||||||||||||
Izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
Napsat komentář