Digitalis purpurea
Detail
| Kategorie | Dvouletky |
|---|---|
| Barvy rostliny | zelená, bílá |
| Tvary rostliny | hrozen |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | vykrajované, vejčité, okrouhlé |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Požadavky rostliny | slunce, sucho, teplomilná, hlinité půdy, nenáročné |
| Použití rostliny | v lékařství |
| Použitelné části rostliny | list |
Popis
Náprstník červený je dvouletá rostlina. Dvoupouzdré tobolky pukají v době zralosti čtyřmi chlopněmi. V obrysu jsou široce vejčité, na bázi mají velký, pěticípý, vytrvávající kalich. Kalich i tobolka jsou přitiskle chlupaté, světle hnědé. Plod je průměrně 1,5 cm dlouhý a 1 cm široký. Hroznovitá plodenství obsahují průměrně padesát plodů, jeden má asi 250 semen.
Semena jsou drobná, nepravidelného tvaru, v obrysu obdélníkovitá. Na hřbetní straně jsou vypouklá, na břišní plochá s výrazným švem semenným, který vede od pupku na bázi semena k vrcholu. Osemení je jemně síťované, matné, světle až sytě hnědé. Semena jsou dlouhá asi 0,8 mm a široká asi 0,4 mm.
Květy jsou nachové, zřídka bílé, zvonkovité, nící, sestavené do velkých jednostranných hroznů.
Klíční listy jsou přiokrouhlé až široce vejčité, lysé, na konci nepatrně vykrojené, čepele jsou 4 – 5 mm dlouhé, naspodu stažené v ploché řapíky, dlouhé jako polovina čepelí. První listy vyrůstají střídavě v podobě přízemní růžice, jsou oválné, vejčité, zaokrouhlené až tupě špičaté, na okraji nevýrazně chobotnaté až postupně mělce vroubkované, čepele v délce 0 – 15 mm jsou naspodu klínovitě zúžené v plochý řapík v délce asi třetiny až postupně mělce vroubkované, čepele v délce 0 – 15 mm jsou naspodu klínovitě zúžené v plochý řapík v délce asi třetiny čepele. Listy jsou chlupaté, mají zpeřenou žilnatinu, střední žebro je na tubu až kýlnaté.
Čeleď:
Scrophulariaceae – krtičníkovité
Výskyt:
Druh roste na mýtinách, ve světlých lesích.
Množení:
Druh se množí pouze generativně semeny. Plody zrají koncem září, jednotlivé i později, do zimy vysemeňují. Klíční rostliny se objevují od jara do léta. Semena si uchovávají klíčivost až tři roky.
Drobná semena jsou dobře přizpůsobena k rozšiřování větrem a na vhodných stanovištích mohou být unášena i vodou. V některých oblastech se na jejich šíření podílí i člověk.
Použití:
Od 5. století byl tento prudce jedovatý druh znám v léčitelství. Obsahuje srdeční glykosidy, obsažené zejména v listech, které se stále používají v léčitelství i farmaceutickém průmyslu.
Napsat komentář