Molybdenit

Molybdenit (Hjelm, 1782), chemický vzorec MoS₂ (sulfid molybdenu), je šesterečný minerál. Název pochází z řeckého μόλυβδος (mólybdos) = obsahující olovo, neboť byl používán pro svoji měkkost jako olůvko na psaní. Systematické zařazení podle Strunzeje 2/D.25-10 .

Jde o nejvýznamnější rudu, z níž se získává molybden.

Molybdenit vzniká hlavně za vyšších teplot na hydrotermálních žilách, znám je z pegmatitů, zejména žulových, z kontaktních skarnů, významná je jeho přítomnost na ložiskách porfyrových rud Cu-Mo v monzonitech, granodioritech a jejich výlevných ekvivalentech. Vyskytuje se však i v sedimentech – bitumenové Cu břidlice (SRN) či triasové pískovce (JAR). Vzácně se vyskytuje v meteoritech.

• Fyzikální vlastnosti: tvrdost 1-1,5 (Mo), hustota 4,62 – 4,73 g/cm³. Je ohebný, nikoli však elastický, dá se dobře krájet nožem, je dobrým vodičem elektřiny. Štěpnost je dokonalá podle {0001}. Je nemagnetický a není radioaktivní.

• Optické vlastnosti: Barvy je šedé, olověně šedé, černé, silný kovový lesk. Je opakní, silně anizotropní a má silný pleochroismus, není luminiscenční. Vryp je zelenavě, modravě či tmavě šedý.

• Chemické vlastnosti: Složení: 59,94 % Mo, 40,06 % S, příměsi Re, Ag, Au. Na uhlí dává nálet MoO₃.

Tvoří tabulkovité, soudečkovité krystaly, převažují však lístečky či šupinky, bývá masívní či jako vtroušeniny v základní hmotě horniny.

Molybdenit krystaluje v hexagonální soustavě – dihexagonální dipyramida 6/m 2/m 2/m, grupa P 6₃/mmc, tvoří dva polytypy – 2H a 3R. Rozměry buňky: a=3,16, c=12,3, Z=2, u polytypu 3R a=3,16, c=18,3,Z=3.

Molybdenit je příbuzný několika méně obvyklým minerálům: kalaveritu, berndtitu, melonitu, jordisitu a tungstenitu.

Podobnými známějšími minerály jsou grafit a spekularit.

V pegmatitech s allanitem-(Ce), berylem, na křemeni, na porfyrových ložiskách s chalkopyritem, topazem, fluoritem, wolframitem, greisenová ložiska s uraninitem, scheelitem, bismutem, bismutinem, zlatem, kasiteritem, křemenné žíly s uraninitem, tennantitem a dalšími sulfidy

Produkt při těžbě porfyrových ložisek mědi a molybdenu, ať již povrchové či důlní, ložiska v pegmatitech, žulách, bitumenových Cu břidlicích, vedlejší produkt při těžbě Sn-W a Sn-Cu rud.

Ruda molybdenu – využití v ocelářském průmysl jako legující přísada do oceli, dále v elektronice a v chemickém průmyslu.

• Česko
  • Ruprechtice
  • Vidnava
  • Černá Hora
  • Skalsko
  • Hůrky u Čisté
  • Krupka
  • Horní Slavkov
  • Telnice
  • Cínovec
  • Hůrky u Nové Bystřice

• Slovensko
  • Ťahanovce
  • Novoveská Huťa
  • Kokava nad Rimavicou
  • Malé Železné

• Evropa
  • Clarté, Montbelleux Francie
  • Mangualda Portugalsko
  • Banát Rumunsko
  • Brevik, Arendal, Raad, Vennesla, Knabenheim Norsko
  • Kladnica Bulharsko
  • Altenberg, Ehrenfriedersdorf, Mansfeld Německo
  • Cornwall Anglie

• Afrika
  • Azegour Maroko
  • Transvaal, Natal Jihoafrická republika

• Asie
  • Hirase mine, Yamata mine (polytyp 3R), Japonsko
  • Wolak mine Jižní Korea
  • Kadžaran, Arménie

• Austrálie – Allies, Nový Jižní Wales (revír Deepwater, Glenn Innes), Queensland

• Amerika
  • USA – Empir, Lake Co. (Colorado), Pine Creek (Kalifornie), Crown Point mine (Washington), Frankford quarry (Philadelfie), Bingham (Utah), Con mine (Yukon, 3R)
  • Kanada – Pontiac Co. (Quebec), Texada (Britská Kolumbie), Mont Saint-Hilaire (3R)
  • Mexiko – Canana (Sonora)
    

    ---

    Obecné
    Kategorie	Minerál
    Chemický vzorec	MoS2
    Identifikace
    Barva	černý, olověně šedý, šedý
    Vzhled krystalu	tabulkovité, soudečkovité krystaly, lístečky, šupinky
    Soustava	hexagonální 6/m 2/m 2/m
    Tvrdost	1-1,5
    Lesk	kovový
    Štěpnost	dokonalá podle {0001}
    Vryp	odstíny šedé
    Hustota	4,62 – 4,73 g ⋅ cm−3