Melafyr, moderně zvaný bazaltandezit či paleobazalt, je výlevná vyvřelá hornina bazaltového až andezitového složení. Hornina pochází z období karbonu až triasu. Má barvu šedočernou, melafyrové mandlovce spíše červenohnědou.
Popis
Melafyr obsahuje tzv. mandle – protáhlé pecky zelené barvy, představující výplně dutin po sopečných plynech, kde později vznikly převážně amorfní křemenné polodrahokamy (chalcedonya acháty). Melafyr se skládá hlavně z plagioklasu, pyroxenu, olivínu a amfibolu.
Podrobné rozdělení
- Emanuel Bořický rozdělil melafyry podle poměrného množství vykrystalovaných součástí na melafyry plagioklasové a ortoklasové. Každé z nich pak opět na melafyry augitem bohaté, augitem chudé a augitu prosté.
- Harry Rosenbusch přihlížel také ke struktuře a rozeznává:
- navity, tj. melafyry struktury porfyrické, převládá plagioklas
- augitofyry čili porfyrity augitické, které jsou se strukturou rovněž porfyrickou, ale augit převládá
- tholeiity a olivinické tholeiity struktury intersertální
- Ferdinand Zirkel přidružuje k melafyrům též Rosenbuschovy weiselbergity, horniny chudé olivínem, tu a tam obsahující kosočtverečné pyroxeny, se strukturou porfyrickou a s velmi malým množstvím základní skelné hmoty.
Výskyt v Česku
V ČR se melafyry vyskytují převážně v podkrkonošském permokarbonu: Kozákov, Babí, okolí Nové Paky, Lomnice nad Popelkou a u Rožmitálu. Známý je lom ve Frýdštejně
Napsat komentář