Pleioblastus chino
Detail
Kategorie | Bambusy |
---|---|
Výška rostliny | od 50 cm do 2 m |
Barvy listů | zelená, plstnaté |
Tvary listů | kopinaté, čárkovité |
Typy listů | listnaté, stálezelené |
Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, teplomilná, mrazuvzdorná, lehké půdy, těžké půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy, zimní pokrývka |
Použití rostliny | solitéra, skupinové výsadby, nádoby |
Popis
Druhy rodu Pleioblastus jsou většinou nízké nebo středně vysoké, výběžkaté bambusy, s mnoha dlouhými oddenky. Zejména nižší druhy tvoří rozsáhlé a husté porosty. Známe asi 30 druhů, jejich domovinou je Čína a Japonsko. Stébla jsou válcovitá, nezploštělá, přímá a dutá, se silnými kolénky. Listové pochvy drží na stéblech a na konci mají bílé a hladké štětiny. Na rozdíl od rodů Sasa a Pseudosasa vyrůstají z každého kolénka dvě a více postranních větviček. Nižší druhy vyžadují jarní řez.
Mnohopučka chino je velmi variabilní, tvarově rozmanitý, silně výběžkatý druh, který se pěstuje v mnoha evropských zahradách často pod chybným označením. Kultivary se liší výškou trsů a zbarvením listů.
Trsy jsou vysoké 50 -250cm, hustě stěsnaná stébla jsou tenká, zelená a lysá, s bělavým prstencem pod kolénky. Listové pochvy zasychají ale neopadají.
Husté listy jsou zelené, na rubu chlupaté, čárkovitě kopinaté, dlouhé 12cm a široké 1,5cm. Jsou stálezelené, ale v našich podmínkách zpravidla nepřežijí zimu.
Kultivar ´Albovariegata´ má nepravidelně bílé až nažloutle pruhované listy.
´Argentea´ má tmavě zelené listy s pravidelnými a ostrými bílými pruhy.
´Elegantisiima´ je keřovitý bambus vysoká asi 60cm, s tenkými a zelenými stébly. Od země je hustě olistěný, listy jsou podélně žlutobíle a světle zeleně pruhované. Jsou drobnější než u druhu, široké 0,8cm a dlouhé jen 9cm. V mírných zimách nebo pod sněhem listy vydrží přes zimu, jinak zasychají. Vyžaduje teplé stanoviště v polostínu, kde listy zůstanou dlouho zelené. Na velmi suchých a teplých místech se musí v létě chránit před sluncem.
Kultivar ´Hisauzhu´ je vysoký více než 200m, stébla jsou tmavě zelená až olivová, s prstencem ojínění pod kolénky, v kterých se silně větví. Jasně zelené listy jsou široké 2,5cm a dlouhé 25cm, na okraji drsně štětinaté.
Čeleď:
Poaceae – lipnicovité
Původ:
Druh pochází ze severního a středního Japonska.
Pěstování:
Rostlina je nenáročná, vhodná i pro těžší půdy, do mírného polostínu, přímé slunce nesnáší. Pokud se mohou rostliny nerušeně rozvíjet, tvoří husté porosty. Je mrazuvzdorná, při vyšších mrazech než – 16°C bývají narušeny listy, ale rostlina po stříhání brzy na jaře znovu obrazí.
Množení:
Množíme velmi snadno dělením nebo oddenkovými řízky. Při výsadbě je dobré používat kontejnerové sazenice.
Použití:
Rostlina je vhodná pro souvislé pokryvné výsadby pod dřeviny i na větší plochy, lze ji dobře udržovat řezem, je vhodná i do nádob. Ve výsadbách s jinými rostlinami může způsobovat svým intenzivním vzrůstem problémy. Je lépe ji vymezit prostor.
Napsat komentář