Daphne mezereum
Detail
| Kategorie | Okrasné květem |
|---|---|
| Výška rostliny | do 1 m |
| Barvy rostliny | červená, bílá |
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | celokrajné, kopinaté, řapíkaté |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, vápenité půdy, propustné půdy, nenáročné |
| Použití rostliny | solitéra, skupinové výsadby, v lékařství |
Popis
Lýkovec jedovatý je vzpřímený keř až 150cm vysoký s pevnými prutovými větvičkami, na jejichž koncích vyrůstají střídavé listy, které jsou podlouhle obvejčité až kopinaté, krátce řapíkaté, až 8cm široké, celokrajné a jen na okrajích opatřené chmýřím. Květy, které se rozvíjejí dříve než listy, jsou v postranních, chudých svazečcích a vyrůstají v paždí opadlých listů z minulého roku. Barvu mají červenorůžovou, jen vzácně jsou bílé. Jsou velké 5 -10mm, trubkovité, s rozloženými cípatými korunními plátky. Voní omamně. Plod je vejčitě kulovitá, šarlatově červená peckovice, která má ostře palčivou chuť. Roste velmi pomalu a špatně se rozmnožuje, je jedovatý.
Lýkovec kvete od února do dubna. Ve světlejších vápencových územích a stepních lukách roste lýkovec vonný (Daphne cneorum), nízký keř s temně růžovými vonnými květy a červenohnědými plody. Užíval se jako rybí jed.
Zejména u dětí může dojít k otravě lýkovcem po požití červených peckovic. Všechny druhy lýkovce jsou chráněné a jejich sběr je u nás zakázán.
Výskyt:
Lýkovec jedovatý roste v Evropě a na Sibiři. U nás se vyskytuje roztroušeně ve stinných a světlejších lesích, na humózní půdě od nížin do hor.
Použitelná část:
Používá se kůra tohoto keře.
Sběr:
Kůra se loupe v březnu a dubnu před počátkem květu. Suší se ve stínu, většinou ve svazečcích. Droga nemá zápach, po delším žvýkání má trvale palčivou, ostrou chuť.
Použití:
Kůra obsahuje – hlavně v lýkové části – glykosid dafnin, pryskyřičný mezerin a hořčinu kokkognin. Květy obsahují silici. Mezerien je velmi dráždivý, na kůži vyvolává záněty a při dlouhém použití puchýře. Při požití způsobí všechny látky poruchy ve střevě. I plody jsou jedovaté. Vůně z květů vyvolává často bolesti hlavy. Je to droga zastaralá, dnes se vnitřně prakticky neužívá, snad jen ve formě extraktu a mastí v náplastech při kožních vyrážkách a k obkladům při revmatismu jako prostředku provokujícího a dráždícího. Je to velmi prudce učinkující jedovatý druh a musí se s ním zacházet opatrně.
Ve starém léčitelství se droga používala jako antiluetikum a projímavý prostředek.
Napsat komentář