Phyllostachys nigra
Detail
| Kategorie | Bambusy |
|---|---|
| Výška rostliny | od 3 m do 4 m |
| Barvy listů | zelená, šedozelená |
| Tvary listů | pilovité |
| Typy listů | listnaté, stálezelené |
| Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, mrazuvzdorná, kyselé půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy, zimní pokrývka |
| Použití rostliny | solitéra, nádoby, ornamentální výsadby |
Popis
Listoklasec černý je bambus jehož trs zůstává dlouho hnízdovitý a tvoří jen krátké výběžky. U nás dorůstá výšky 300 -400cm, v teplejších oblastech až 700cm.
Průměr stébel je 1 -3cm, v mládí jsou tmavě zelená a lesklá, v dospělosti, zejména na slunných místech, s temně hnědými až černopurpurovými skvrnami. Na zastíněných stéblech jsou skvrny světlejší. Pochvy stébel mají brvitý okraj a v dospělosti jsou kratší než internodia. Kolénka jsou, zejména ve spodní části stébel, bělavě ojíněná. Větvičky a konce výhonů jsou velmi jemné, vnější stébla měkce převisají.
Listy jsou lysé, papírově tenké, raší koncem dubna, na líci jsou tmavě zelené a lesklé, na rubu sivé, široké 0,8 -1,5cm a dlouhé 8-13cm, s jemně pilovitým okrajem. Listové pochvy mají na vrcholu několik chomáčků jemných štětinek dlouhých 0,5cm.
Kultivar ´Boryana´ se nazývá panteří bambus. Je výběžkatý, ale výběžky tvoří starší rostliny, vytváří husté porosty. Listy raší koncem dubna, výhony se vyvíjejí koncem května. Převislá stébla jsou dlouhá 400 -600cm, silná, mladá jsou žlutozelená, na konci prvního vegetačního období se na nich objevují nepravidelné hnědé skvrny. Skvrnitost závisí na klimatu a půdě, někdy se na stéblech objeví i zcela černé části. Listové pochvy jsou skvrnité, listy svěže zelené, široké 1,5cm a dlouhé 13cm. Je odolnější vůči mrazu než druh.
Kultivar ´Henonis´ je jeden z nejhezčích a nejtmavších bambusů, který je u nás možný pěstovat. Stará stébla zůstávají lesklá, mladá jsou zelená, později s tmavými skvrnami. Intenzita zbarvení se mění podle oslunění. Rostou hustě a vzpřímeně, okrajová stébla se sklánějí k zemi. Listy jsou při rašení měkce pýřité, později hladké, listové pochvy mají štětinky. Je odolnější než druh, občas snáší i méně vláhy.
´Punctata´ je kultivar, který má mladá stébla zelená, zbarvují se pomalu, až druhým rokem, do světle hnědé barvy s černými tečkami, v dalších letech jsou černá nebo černě skvrnitá. Listy jsou menší než u druhu.
Známě více kultivarů s různě zbarvenými stébly.
Čeleď:
Poaceae – lipnicovité
Původ:
Druh pochází z Číny, dlouho pěstovaný i jako užitková rostlina je v Japonsku. Do Evropy se dostal v roce 1827.
Pěstování:
Druh vyžaduje zahradní, hlubokou a humózní půdu, výživnou, vlhkou, propustnou, slabě kyselou až alkalickou, mírné klima vinařských oblastí nebo chráněné místo na slunci či v mírném polostínu. V době růstu musí dostatek živin a vody. Suchý vzduch mu škodí a vysušující vítr také. Snáší po krátkou dobu teploty do -18°C, ale listy se poškodí již při teplotách -16°C.
Množení:
Množíme oddenkovými řízky nebo dělením trsů.
Použití:
Rostlinu vysazujeme jako solitéru, do malých i velkých zahrad, atrií a do vnitřních prostou dvorů, do nádob. Je dobré ji na zimu zakrýt 25 -30cm vysokou vrstvou listí nebo chránit stébla netkanou textilií. Mladé výhony jsou jedlé.
Napsat komentář