Valeriana supina
Kategorie |
Trvalky |
|---|---|
Výška rostliny |
od 2 cm do 7 cm |
Barvy rostliny |
růžová |
Barvy listů |
zelená |
Tvary listů |
celokrajné, vejčité |
Typy listů |
listnaté |
Měsíce kvetení |
Červen, Červenec, Srpen |
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy |
Použití rostliny |
skalky, osázení vodních ploch |
Existuje asi 250 druhů rozšířených v Evropě, Asii a Jižní i Severní Americe. Jsou to vytrvalé byliny, polokeře a keře. Mají přímé lodyhy, někdy s výběžky, listy vstřícné, celistvé nebo různě dělené, květy drobné ve víceméně bohatém květenství, plod je nažka s pérovitým chmýrem. Jsou různě vysoké: nízké – do 15cm (Valeriana celtica, Valeriana globularifolia, Valeriana saliunca, Valeriana supina), vyšší – do 50 -60cm (Valeriana montana, Valeriana tripteris) a přes jeden metr vysoké (Valeriana officinalis, Valeriana pyrenaica. Květy jsou růžové nebo bílé.
Kozlík nízký má okrouhle vejčité lysé celokrajné listy v přízemní růžici a přímé lodyhy s několika vstřícnými listy. Drobné čistě růžové květy jsou nahloučeny v bohatém květenství. Kvete v červnu až srpnu. Rozrůstá se ve 2 -7cm vysoké jasně zelené, v době květu růžové koberce.
Velmi podobný je kříženec Valeriana x suendermannii. O dost vyšší je Valeriana tripteris. Z rozvětveného oddenku vyrůstají lysé, 15 -40cm vysoké jednoduché přímé lodyhy s několika páry listů. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, lysé, srdčitě vejčité, hrubě zubaté, lodyžní jsou trojdílné , zubaté. V květnu až červenci rozkvétají drobné světle růžové květy v bohatém květenství. Nevytvářejí výběžky. Roste v humózních lesích a skalách až do subalpínského stupně.
Valeriana monata je statný, až 50cm vysoký kozlík bez výběžků. Lodyhy jsou přímé, mírně chlupaté, přízemní listy vejčité, zúžené v krátký řapík, lodyžní přisedlé, zubaté. Drobné růžové květy vynahradí bohaté květenství. Roste ve světlých lesích, na křovinatých stráních a skalách od podhorského do subalpínského stupně, častěji na vápencích.
Čeleď:
Valerianaceae – kozlíkovité
Původ:
Kozlík nízký pochází v Východních vápencových Alp.
Pěstování:
Kozlíky pěstujeme v humózní půdě, např. v blízkosti jezírka. Některé druhy mají četné výhonky, kterými se rychle rozrůstají, a musíme je proto omezovat. Plně rozkvetlý koberec kozlíku nízkého je ale krásný.
Množení:
Kozlíky množíme na jaře dělením nebo řízky. Můžeme je také vysévat.
Napsat komentář