Anethum graveolens
Detail
Kategorie | Letničky |
---|---|
Barvy rostliny | Nažloutlá |
Tvary rostliny | okolík |
Barvy listů | zelená |
Tvary listů | zpeřené, čárkovité |
Typy listů | listnaté, opadavé |
Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, hlinité půdy, propustné půdy, nenáročné |
Použití rostliny | v lékařství, v potravinářství |
Použitelné části rostliny | stonek, plod |
Popis
Kopr vonný je vyšší, jednoletá bylina. Po oplození se květy kopru vonného vyvíjejí ve dvounažky, které se v době zralosti rozpadávají a odpadávají od plodonoše. Jsou ploché, v obrysu oválné, na vrcholu se zbytkem čnělky, na bázi s pupkem. Kolem nažky je úzký, světlý křídlovitý okraj, hřbetní strana je mírně vyklenutá, s třemi až čtyřmi žebry, břišní strana je plochá, s jizvou po plodonoši. Oplodí je lysé, hladké, matné až slabě lesklé, má hnědou, šedohnědou nebo zelenohnědou barvu, žebra jsou světlejší. Nažky jsou dlouhé asi 3,7 mm a 2 mm široké. Okolík obsahuje asi 500 dvounažek.
Klíční listy jsou úzce čárkovité, lysé 25 – 30 mm dlouhé a 1 mm široké, na konci špičaté, naspodu zúžené v krátký řapík, který je v místě přisedání poněkud rozšířený. První listy vyrůstají střídavě v podobě přízemní růžice, jsou v obrysu vejčité, několikanásobně zpeřené. První listy je dvakrát peřenosečný, s úkrojky úzce čárkovitými, na konci špičatými, další listy jsou většinou lichozpeřené, s jednotlivými lístky, dvakrát až třikrát peřenosečnými. Úkrojky posledního řádu jsou niťovitě čárkovité. Řapíky listů jsou 20 – 40 mm dlouhé, naspodu pochvovitě rozšířené. Celá rostlina je lysá.
Čeleď:
Daucaceae – mrkvovité
Výskyt:
Kopr se pěstuje především jako rostlina kořeninová na zeleninových zahrádkách. Dost často u nás zplaňuje na rumištích, ale nezdomácňuje. V Jižní Americe je úporným polním plevelem. Nažky mohou být šířeny větrem i vodou, ale nejvíce se o jejich stará člověk.
Množení:
Kopr se rozmnožuje pouze generativně nažkami, které zrají od července do podzimu. Nažky si udržují klíčivost dva až tři roky.
Použití:
Kopr vonný je orientální léčivá i kořeninová bylina. Ve starém Egyptě se používal proti bolestem hlavy, ve starém Římě se věřilo, že zvyšuje fyzickou sílu, proto si s ním gladiátoři před zápasem masírovali svaly a při slavnostech se jím věnčily hlavy. Je také první známou rostlinou dopingovou – přidával se profesionálním sportovcům do jídla. V Evropě se pěstuje od 3. století.
Hlavními obsahovými látkami jsou vitaminy, hlavně C a silice. Nať i plody se zužitkovávají v domácnosti, v potravinářském i konzervárenském průmyslu, při výrobě likérů a v parfumérii.
Napsat komentář