Macropus robustus erubescens
Známé také jako
- Euro
- Klokan centrální
- Klokan horský
Taxonomie
Říše | živočichové |
---|---|
Kmen | strunatci |
Podkmen | obratlovci |
Třída | savci |
Podtřída | vačnatci |
Řád | dvojitozubci |
Čeleď | klokanovití |
Rod | klokan |
Popis zvířete
Klokan horský centrální, vědecky nazývaný Macropus robustus erubescens, je jedním z poddruhů klokana horského, který je často viděn v rozsáhlých oblastech střední a západní části Austrálie. Tento poddruh je znám svými typickými skoky, které mu umožňují překonávat velké vzdálenosti při hledání potravy a vody. Klokan horský centrální má robustní tělo, silné zadní končetiny a velký ocas, který mu slouží jako opora při odpočinku a jako protiváha při skákání.
V dospělosti dosahuje tělesné délky až 1,3 metru a hmotnosti až 66 kilogramů u samců. Samice jsou obecně menší, dosahují délky okolo 1 metru a váží až 34 kilogramů. Má velmi krátké přední končetiny a široký, plochý čenich. Srst na hřbetě je obvykle tmavě šedá až hnědá, zatímco břicho je světlejší.
Stravování klokana horského centrálního je založeno především na různých druzích trav a rostlin, které konzumuje hlavně v noci. Během dne se často ukrývá ve stínu stromů a keřů, aby unikl vysokým teplotám. Je to samotářské zvíře, které je aktivní především za soumraku a v noci.
Samice tohoto poddruhu jsou známy svou schopností zastavit vývoj embrya při nepříznivých podmínkách, což je proces nazýváný embryonální diapauza. Doba březosti je obvykle 30-38 dní, po které následuje několik měsíců, kdy se mládě vyvíjí v matčině vaku. Samice může mít v jednom roce více mláďat.
Klokan horský centrální je důležitým zvířetem v ekosystému svého prostředí. Je to zvíře odolné vůči suchu a teplu a dokáže přežít i v extrémních podmínkách. Přesto je jeho populace významně ovlivněna ztrátou přirozeného prostředí, lovem a dopravními nehodami. Naštěstí stále zůstává běžným druhem a není považován za ohrožený.
Napsat komentář