Erythronium dens – canis
Kategorie |
Cibulnaté a hlíznaté rostliny |
|---|---|
Výška rostliny |
od 10 cm do 20 cm |
Barvy rostliny |
růžová |
Barvy listů |
zelená |
Tvary listů |
kopinaté, řapíkaté |
Typy listů |
listnaté |
Měsíce kvetení |
Březen, Duben |
Požadavky rostliny |
polostín, vlhko, kyselé půdy, propustné půdy, náročné, humózní půdy |
Použití rostliny |
skalky |
Kandíky patří mezi cibulnaté rostliny. Jsou rozšířeny v Severní Americe. V Evropě roste jen jediný druh – kandík psí zub. Z podlouhlé cibule vyrůstají dva řapíkaté, podlouhlé, až široce kopinaté listy, často mramorované, a jeden až několik stvolů, na konci s jedním až čtyřmi převislými květy v barvě žluté, bělavé nebo růžovofialové. Šest okvětních lístků má nahoru ohnuté cípy, z květu vyčnívá šest nápadných tyčinek. Plod je tobolka s jemnými semeny.
Druh Erythronium tuolumnense má velké světle zelené listy a na jednom stvolu i tři velké žluté květy. Cibule jsou až 10cm dlouhé a sázíme je 15 -20cm hluboko. Pěstují se krásné kultivary ´Pagoda´ a ´Kondo´.
Kandík psí zub je přísně chráněný. Cibule připomíná psí zub a podle ní dostala rostlina druhové jméno. V březnu a dubnu z ní vyrůstají dva fialovohnědě skvrnité listy a 10 -20cm vysoký stvol s jedním nícím růžovofialovým květem. V květnu kandík zatahuje. Pěstuje se také několik kultivarů s různou barvou květů.
Erythronium oregonum má sytě zelené listy se žlutavými žilkami. Lodyha je vysoká až 30cm, na ní v dubnu a květnu vykvétá několik krémových květů s oranžovým proužkem uprostřed. Má až 6cm dlouhé cibule, které sázíme 10 -12cm hluboko. Na zimu vyžaduje přikrývku. Často se pěstuje jeho krásný kultivar ´White Beauty´ s velkými květy.
Čeleď:
Liliaceae – liliovité
Původ:
Kandík psí zub je jediným druhem rostoucím v Evropě. Ostatní druhy pocházejí ze Severní Ameriky.
Pěstování:
Kandíky jsou hajní rostliny. Vyžadují propustnou, bohatou humózní vlhkou zem s kyselou reakcí. Vysazujeme je v srpnu do mírného polostínu. Rostliny zbytečně nepřesazujeme, protože jim někdy trvá delší čas, než si zvyknou na nové stanoviště a než začnou kvést. Cibule kandíků jsou bez obalu, proto je při nutném přesazování uchováváme v rašelině nebo ve vlhčí zemi, aby nevyschly. Zcela odolný je pouze druh Erythronium tuolumnense, ostatní vyžadují zimní pokrývku.
Hnojení:
Kandíky nehnojíme průmyslovými hnojivy, al dobře proleženým kompostem.
Množení:
Kandíky množíme dceřinými cibulkami v srpnu. Botanické druhy můžeme množit semeny, která vyséváme ihned po dozrání. Ze semen kvetou kandíky za 3 -4 roky.
Napsat komentář