Kalcit

Kalcit (Haidinger, 1845), chemický vzorec CaCO₃ (uhličitan vápenatý), je klencový minerál. Název pochází z latinského slova calx – vápno.

Krystalický kalcit vzniká především na hydrotermálních žílách různého původu, kde často tvoří masivní výplně či krystaly do dutin. Vyskytuje se samostatně i společně s mnoha dalšími minerály, běžný bývá například na rudních žílách. V ohromném množství vzniká chemickým srážením a sedimentací schránek mrtvých živočichů na mořském dně v podobě vápence. Pokud je smíchán s úlomky dalších hornin, jedná se nejčastěji o slínovce a vápnité jílovce. Poměrně vzácně může vznikat i z karbonátového magmatu v podobě karbonatitů. Přeměnou (metamorfózou) kalcitických hornin vznikají nejčastěji mramory (obvykle z vápenců).

V příznivých podmínkách tvoří krystaly značné velikosti, jinak známe zrnité, krápníkovité, stébelnaté a vláknité agregáty. Může být i celistvého vzhledu bez patrných krystalů.

• Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nožem (má tvrdost 3), hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, výborně štěpný podle klence, křehký.
• Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá. Vryp je bílý s odstínem podle zabarvení, které způsobují příměsi Mg, Fe, Mn, Ba, Sr, Pb, Zn. Chemicky čistý kalcit je průhledný, jinak průsvitný. Lesk skelný až perleťový.
• Chemické vlastnosti: Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho CO₂. Vzniklý CaO barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje CO₂ a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s HCl.

• islandský vápenec – čirý, chemicky čistý kalcit, při průchodu světelného paprsku dochází k dvojlomu, tento jev objevil Rasmus Bartholin. Tohoto jevu prý využívali Vikingové při navigaci lodí k určení polohy Slunce při zamračené obloze.
• manganokalcit – s příměsí manganu
• plumbokalcit – s příměsí olova
• stronciokalcit – s příměsí stroncia aj.

• 
  Manganokalcit
• 
  Dvojlom u islandského vápence
• 
  Dvojčatný srůst

Krystaly dvojlomného islandského vápence se používají jako polarizační hranoly (nikoly). Další využití kalcitu je ve stavebnictví jako stavební kámen, k výrobě vápna a cementu, v hutnictví jako přísada do vysokých pecí, jako dekorační materiál na obklady či ozdobné předměty, ve sklářství se používá k homogenizaci skla.

Patří mezi nejrozšířenější minerály v zemské kůře. Tvoří podstatnou část vápencových usazených hornin (vápenec, křída, opuka, travertin) a hornin vzniklých jejich přeměnou (metamorfózou). Největší množství kalcitu se vyskytuje ve vápencích, mramorech, travertinech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V Česku např. Český kras a Moravský kras, Prachovice, v Evropě např. Alpy, Karpaty.

Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců.

• Česko: rudní žíly v Příbrami, dutiny vápenců ve Štramberku a Prachovicích a v lomech v okolí Mořiny
• Slovensko: Banská Štiavnica, Rudňany, Stratená
• Německo: např. Freiberg
• Island: Helgustadir (nalezen krystal 6 × 2 m)
• USA: Joplin (Missouri), Elmwood (Tennessee), Itseberg (Nové Mexiko)
• Rusko: Dalněgorsk
• Švédsko: Malmberget
  

  ---

  Obecné
  Kategorie	Minerál
  Chemický vzorec	CaCO3
  Identifikace
  Barva	čirá, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá
  Vzhled krystalu	nízký nebo hrotitý klenec
  Soustava	klencová
  Tvrdost	3
  Lesk	skelný až perleťový
  Štěpnost	dokonale štěpný podle klence
  Index lomu	no=1,6584 ne=1,4864
  Vryp	bílý s odstínem podle zabarvení
  Hustota	2,6 – 2,8 g ⋅ cm−3
  Rozpustnost	rozpustný v HCl
  Ostatní	barví plamen cihlově červeně