Indigofera tinctoria
Detail
Kategorie | Listnaté keře |
---|---|
Výška rostliny | do 100 cm |
Barvy rostliny | růžová |
Tvary rostliny | hrozen |
Barvy listů | zelená |
Tvary listů | zpeřené, celokrajné |
Typy listů | listnaté, stálezelené |
Požadavky rostliny | slunce, polostín, vlhko, teplomilná, hlinité půdy |
Použitelné části rostliny | květ, list, stonek |
Popis
Indigovník barvířský je polokeř s asi 1m vysokým dřevnatým kmenem s bylinnými větvemi, na kterých vyrůstají střídavé lichozpeřené listy s celokrajnými podlouhle vejčitými lístky.
Listy vzhledem připomínají listy u nás známého trnovníku akátu.
Květy jsou drobné, růžové, uspořádané v hroznech a jako všechny bobovité rostlina mají srostlý kalich a 5 korunních lístků, z nichž tři jsou volné a dva srostlé v člunek. Hnědá kulovitá semena jsou uloženy v lusku.
Známe asi 350 druhů tohoto rodu, asi od roku 2000 př.n.l. jeho pěstování mimo Orient se rozšířilo až v 18. století, kdy se začal pěstovat také v jižní Evropě. Na území našeho státu jeho kultura nezasahovala.
Čeleď:
Fabaceae – bobovité
Původ:
Tento polokeř pochází ze západní Afriky, odtud se rozšířil do všech tropických i subtropických oblastí.
Pěstování:
Pěstování indigovníku není složité. Semena se vysévají do sponu asi 30 x 30cm do dobře vyhnojené půdy, brzy vyklíčí a za 4 -5 měsíců je možné sklízet první nať. Sklizeň je možné opakovat třikrát, protože pokosené rostliny brzy obrůstají. Po třetím pokosení se zorané pole osadí jinou plodinou.
Použití:
Indigovník pravý se pěstuje pro modré barvivo – indigo, obsažené v celé rostlině, zejména v listech. V poslední době je ale přírodní indigo potlačováno indigem syntetickým.
Škrob napuštěný indigem byl u nás znám jako šmolka na modření prádla. Indigo se také používalo k barvení a potisku tkanin.
Rostliny zbylé po vylouhování barevné složky se používají jako hnojivo nebo palivo.
Napsat komentář