Heyrovskýit

Heyrovskýit (Klomínský, 1971), chemický vzorec Pb₆Bi₂S₉, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán z haldy starého stříbrného dolu nedaleko osady Hůrky u Čistév západních Čechách. Je pojmenován na počest českého chemika Jaroslava Heyrovského, držitele Nobelovy ceny.

Heyrovskýit je hydrotermálního původu, je součástí křemenných žil. Doprovází ho zde nejčastěji pyrit, galenit a molybdenit, dále i chalkopyrit, sfalerit, cosalit, bismut, arsenopyrit či siderit.

Nejčastěji heyrovskýit tvoří krátce sloupcovité, na pohled jehličkovité krystaly až stébla o délce do 0,5 cm, zarostlé v křemeni.

Heyrovskýit je zpravidla cínově bílý až kovově šedý. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, chybí mu štěpnost a má šedočerný vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné.

Vzhledem ke svojí vzácnosti nemá heyrovskýit žádné komerční využití.

Mezi minerály podobné heyrovskýitu (vzhledově i chemicky) patří:

• cosalit (Pb₂Bi₂S₅)
• aschamalmit (Pb₆Bi₂S₉)
• eskimoit (Ag₇Pb₁₀Bi₁₅S₃₆)

• Furka, Švýcarsko
• Vulcano, Itálie
• Rauriser Goldberg, Rakousko
• La Roche-Balue, Francie
• důl Yakuki, Japonsko
• důl Juno, Severní teritorium, Austrálie

• Hůrky u Čisté
  

  ---

  Obecné
  Kategorie	Minerál
  Chemický vzorec	Pb6Bi2S9
  Identifikace
  Barva	cínově bílá, kovově šedá
  Vzhled krystalu	krátce sloupcovité, jehličkovité krystaly
  Soustava	kosočtverečná
  Tvrdost	4–4,5
  Lesk	kovový
  Štěpnost	chybí
  Vryp	šedočerný
  Hustota	7,2 g ⋅ cm−3
  Rozpustnost	rozpustný v HNO3