Haloferax volcanii je archeon. Extrémně halofilní archeon s rozvinutými genetickými nástroji a polyploidním genomem.
Taxonomie
| Říše | Methanobacteriati |
|---|---|
| Kmen | Methanobacteriota |
| Třída | Halobacteria |
| Řád | Halobacteriales |
| Čeleď | Haloferacaceae |
| Rod | Haloferax |
| Druh | Haloferax volcanii |
NCBI Taxonomy ID: 2246 Wikidata: Q16982678
Synonyma / další databázové názvy: Halobacterium volcanii, Haloferax alexandrinum corrig., Haloferax alexandrinus, Haloferax alicantei, Haloferax lucentense, Haloferax lucentense Gutierrez et al. 2004, Haloferax sp. BRTH2.
Stavba a charakteristika
Archea mají prokaryotickou organizaci buňky, ale jejich membránové lipidy a část molekulárního aparátu se od bakterií zásadně liší.
Životní cyklus a rozmnožování
Množí se nepohlavně, nejčastěji dělením. Jednotlivé druhy využívají velmi odlišné metabolické strategie, včetně metanogeneze nebo chemolitotrofie.
Výskyt a ekologie
Archea jsou běžnou součástí půd, sedimentů, oceánů i hostitelských mikrobiomů a významně se podílejí na koloběhu uhlíku a dusíku.
Extrémně halofilní archeon s rozvinutými genetickými nástroji a polyploidním genomem.
Biologické souvislosti
Vlastnosti mikroorganismu nejsou určeny pouze druhovým jménem. Jednotlivé kmeny se mohou lišit rychlostí růstu, schopností využívat různé zdroje živin, tvorbou povrchových struktur nebo citlivostí k podmínkám prostředí. Významnou roli hraje teplota, pH, dostupnost kyslíku a složení okolního prostředí. Tyto rozdíly vysvětlují, proč se stejný druh může vyskytovat v různých ekologických nikách a proč jeho chování nemusí být ve všech populacích totožné.
Na buněčné úrovni se růst a metabolismus mění podle dostupných zdrojů energie a stavebních látek. Při nedostatku živin se může zpomalit dělení buněk, změnit složení buněčného povrchu nebo aktivovat stresová odpověď. V přirozeném prostředí mikroorganismy obvykle nežijí izolovaně, ale jako součást společenstev, kde soutěží o živiny, využívají produkty metabolismu jiných druhů nebo vytvářejí biofilmy.
