Fermium (chemická značka Fm) je dvanáctým členem z řady aktinoidů, osmým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. Bylo pojmenováno po významném jaderném fyzikovi Enricu Fermim.
Fermium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.
Fyzikálně-chemické vlastnosti
Fermium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty.
Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů. Proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Historie

Jako první identifikoval fermium Albert Ghiorso v prosinci roku 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley. Výchozím materiálem byl spad po výbuchu nukleární bomby testované v rámci „Operace Ivy“ v listopadu 1952. Identifikovaným izotopem bylo 255Fm, které vzniklo z jádra 238U postupným pohlcením 17 neutronů a následnými osmi β přeměnami. Tento objev byl utajován až do roku 1955 vzhledem k probíhající studené válce mezi oběma jadernými velmocemi.
První umělá syntéza fermia se uskutečnila v roce 1953v Nobelově fyzikálním institutu ve Stockholmubombardováním jader 238U jádry izotopu kyslíku 16O.
- 238
92 U + 16
8 O → 250
100 Fm + 4 1
0 n
Je známo celkem 20 izotopů fermia, z nichž nejstabilnější jsou 257Fm s poločasem přeměny 100,5 dne, 253Fm s poločasem 3 dny a 252Fm s poločasem 25,39 hodiny.
Obecné | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Název, značka, číslo | Fermium, Fm, 100 | ||||||||
Cizojazyčné názvy | lat. Fermium | ||||||||
Skupina, perioda, blok | 7. perioda, blok f | ||||||||
Chemická skupina | Aktinoidy | ||||||||
Identifikace | |||||||||
Registrační číslo CAS | 7440-72-4 | ||||||||
Atomové vlastnosti | |||||||||
Relativní atomová hmotnost | 257,092 | ||||||||
Iontový poloměr | Fm2+: 115 pm, Fm3+: 97 pm, Fm4+: 84 pm |
||||||||
Elektronová konfigurace | [Rn] 5f12 7s2 | ||||||||
Oxidační čísla | III | ||||||||
Elektronegativita(Paulingova stupnice) | 1,3 | ||||||||
Ionizační energie | |||||||||
První | 6,68 eV | ||||||||
Druhá | 12,51 eV | ||||||||
Třetí | 22,5 eV | ||||||||
Mechanické vlastnosti | |||||||||
Skupenství | pevné | ||||||||
Termodynamické vlastnosti | |||||||||
Teplota tání | 1527 °C(1 800,15 K) | ||||||||
Bezpečnost | |||||||||
![]() Radioaktivní |
|||||||||
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|||||||||
|
Napsat komentář