Einsteinium (chemická značka Es) je jedenáctý člen z řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. Byl pojmenován na počest teoretického fyzika Alberta Einsteina.
Einsteinium se v pozemské přírodě nikde nevyskytuje. Jde o uměle připravený kovovýprvek z řady transuranů.
Fyzikálně-chemické vlastnosti
Einsteinium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Předpokládá se, že má stříbřitě bílou barvu a působením vzdušného kyslíku se na povrchu zvolna oxiduje.
Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Historie

Jako první identifikoval einsteinium Albert Ghiorso v prosinci roku 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley a současně ohlásil objev tohoto prvku i G. R. Choppin se svým týmem z národní laboratoře v Los Alamos. V obou případech byl výchozím materiálem spad po výbuchu termonukleární bombytestované v rámci „Operace Ivy“ v listopadu 1952. Identifikovaným izotopem bylo 253Es, které vzniklo z jádra 238U postupným pohlcením 15 neutronů a následnými sedmi přeměnami β−. Tento objev byl utajován až do roku 1955vzhledem k probíhající studené válce mezi oběma jadernými velmocemi.
První umělá syntéza einsteinia byla realizována v roce 1961 v jaderném reaktoru Oak Ridge National Laboratory v Tennessee, kdy byly z přibližně 1 kg plutonia připraveny asi 3 mg einsteinia.
Izotopy
Doposud bylo popsáno 19 izotopů einsteinia, z nichž jsou nejstabilnější 252Es s poločasem přeměny 471,7 dne, 254Es s poločasem 275,7 dne a 255Es s poločasem 39,8 dne. Všechny zbývající izotopy mají poločas přeměny kratší než 3 dny, viz izotopy einsteinia.
Využití
Einsteinium a jeho sloučeniny nemají pro praxi žádný význam. Používají se pouze k vědeckým účelům. Einsteinium 255Es se používá k výrobě mendelevia.
| Obecné | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název, značka, číslo | Einsteinium, Es, 99 | ||||||
| Cizojazyčné názvy | lat. Einsteinium | ||||||
| Skupina, perioda, blok | 7. perioda, blok f | ||||||
| Chemická skupina | Aktinoidy | ||||||
| Vzhled | kovově stříbrné | ||||||
| Identifikace | |||||||
| Registrační číslo CAS | 7429-92-7 | ||||||
| Atomové vlastnosti | |||||||
| Relativní atomová hmotnost | 254,088 | ||||||
| Iontový poloměr | Es2+: 116 pm, Es3+: 98 pm, Es4+: 85 pm |
||||||
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f11 7s2 | ||||||
| Oxidační čísla | III | ||||||
| Elektronegativita(Paulingova stupnice) | 1,3 | ||||||
| Ionizační energie | |||||||
| První | 6,80 eV | ||||||
| Druhá | 12,6 eV | ||||||
| Třetí | 21,6 eV | ||||||
| Látkové vlastnosti | |||||||
| Krystalografická soustava | plošně centrovaná kubická | ||||||
| Mechanické vlastnosti | |||||||
| Hustota | 8,84 g/cm3 | ||||||
| Skupenství | pevné | ||||||
| Termodynamické vlastnosti | |||||||
| Teplota tání | 860 °C(1 133,15 K) | ||||||
| Elektromagnetické vlastnosti | |||||||
| Magnetické chování | paramagnetické | ||||||
| Bezpečnost | |||||||
|
Radioaktivní |
|||||||
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|||||||
|
|||||||





Napsat komentář