eukaryota/haptophyta/isochrysidales/noelaerhabdaceae/emiliania/emiliania-huxleyi/“ title=“Příspěvky označené Emiliania huxleyi“>Emiliania huxleyi je kokolitka. Je široce rozšířený mořský fytoplanktonní organismus tvořící mikroskopické vápenaté destičky zvané kokolity. Kulovitou buňku mohou obklopovat překrývající se kalcitové kokolity. Fotosyntetizuje a současně se podílí na biologickém i anorganickém koloběhu uhlíku. Masové květy tohoto druhu jsou viditelné i ze satelitů a studují se v souvislosti s oceánskou biogeochemií.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Kmen | Haptophyta |
| Řád | Isochrysidales |
| Čeleď | Noelaerhabdaceae |
| Rod | Emiliania |
| Druh | Emiliania huxleyi |
NCBI Taxonomy ID: 2903 Wikidata: Q136904
Synonyma / další databázové názvy: Gephyrocapsa huxleyi, Pontosphaera huxleyi.
Stavba a způsob života
Kulovitou buňku mohou obklopovat překrývající se kalcitové kokolity. Tvar a buněčná nebo tělní organizace souvisejí s prostředím a životní strategií tohoto organismu. Při mikroskopickém pozorování mohou jednotlivé buňky nebo jedinci vypadat odlišně podle fáze růstu, vývojového stadia, způsobu přípravy preparátu a fyziologického stavu.
Fotosyntetizuje a současně se podílí na biologickém i anorganickém koloběhu uhlíku. Získávání energie a živin určuje, ve kterých mikrohabitatech může organismus prosperovat a jak reaguje na konkurenci, hostitele nebo změnu prostředí. V laboratorních kulturách se tyto vlastnosti sledují pomocí definovaných médií, mikroskopie a molekulárních metod.
Výskyt a ekologické vztahy
Je široce rozšířený mořský fytoplanktonní organismus tvořící mikroskopické vápenaté destičky zvané kokolity. Přirozený výskyt je vždy výsledkem kombinace fyzikálních podmínek, dostupnosti živin a interakcí s dalšími organismy. Jednorázový nález proto nevypovídá automaticky o dlouhodobé početnosti nebo biologické aktivitě populace.
V mikrobiálním a mikroskopickém měřítku vznikají velmi složité potravní a chemické vztahy. Organismus může být současně konzumentem, zdrojem živin pro jiné druhy, partnerem v symbióze nebo konkurentem. Tyto vztahy často vysvětlují jeho ekologický význam lépe než izolovaný laboratorní popis.
Význam pro člověka a vědu
Masové květy tohoto druhu jsou viditelné i ze satelitů a studují se v souvislosti s oceánskou biogeochemií. Praktický význam však může být jiný u různých kmenů, populací nebo vývojových stadií, a proto je důležité nepřenášet vlastnost jedné experimentální linie automaticky na celý druh.
Fotosyntéza, růst a proměnlivost
U mikroskopických řas a planktonních protistů se vzhled i metabolismus výrazně mění podle světla, dostupnosti dusíku a fosforu, teploty, salinity a fáze růstu. Laboratorní kultura proto představuje jen jednu z možných podob organismu. Některé druhy mění pigmentaci, tvar buněk, podíl zásobních lipidů nebo velikost kolonií během několika generací.
Fotosyntetická výkonnost není jediným znakem úspěchu. Důležitá je schopnost reagovat na proměnlivé podmínky, vyhnout se predaci, získávat stopové živiny a u některých druhů přecházet k mixotrofii. Právě proto nelze pojem „řasa“ chápat jako jedinou evoluční větev; různé fotosyntetické linie mají odlišnou historii plastidů i buněčné organizace.
Ekologie vodních společenstev
Mikrořasy tvoří základ mnoha vodních potravních sítí. Jejich produkce je zdrojem organické hmoty pro prvoky, vířníky, korýše a další konzumenty. Současně výrazně ovlivňují koloběh uhlíku, dusíku, fosforu a u rozsivek také křemíku. Početnost jednotlivých druhů se může měnit velmi rychle v reakci na fyzikální a chemické podmínky vody.
Masový růst nemusí být automaticky škodlivý, ale některé planktonní druhy mohou vytvářet toxiny nebo jinak měnit kvalitu prostředí. Při ekologické interpretaci je proto nutné rozlišit druh, koncentraci buněk a konkrétní podmínky květu.
.png){kind=link}