Denivka

Hemerocallis

Kategorie

Trvalky

Výška rostliny

do 100 cm

Barvy rostliny

žlutá, červená, oranžová, oranžovožlutá

Barvy listů

zelená

Typy listů

listnaté, opadavé

Měsíce kvetení

Květen, Červen, Červenec, Srpen, Září

Požadavky rostliny

slunce, vlhko, mrazuvzdorná, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy

Použití rostliny

do vázy, skupinové výsadby

Liliové květy této rostliny vydrží málokdy déle, než jeden den. To se také promítlo do názvu rostliny: day lily – anglicky, Taglilie – německy, denivka – česky. Také latinský botanický název má stejný význam. Je odvozeno z řečtiny : heméra – den, kállos – krása, tedy něco jako krása na jeden den.
Tato liliovitá bylina netvoří zásobní cibule a je jednou z nejrozšířenějších zahradních květin, spolu s mečíky, kosatci a růžemi. Existují zájmové organizace pěstitelů denivek a zahradnické firmy, které se soustřeďují právě na denivky.
V přírodě roste 10 -15 druhů této rostliny. V mnohem menší míře, téměř výhradně, se pěstují zahradní kultivary denivek, jejichž celkový počet už překročil deset tisíc. Rozlišují se na miniaturní (nízké kultivary s květy do průměru 7,5cm), malokvěté (středně vysoké do 90cm a s květy do průměru 11cm) a velkokvěté (až 100cm vysoké s květy do průměru až 18cm). Denivky patřící do první skupiny kvetou časně, v květnu, patřící do druhé skupiny kvetou v červnu a v červenci a rostliny z třetí skupiny kvetou často až do září.
Přírodní druhy se dnes už téměř nepěstují, s výjimkou japonských druhů Hemerocallis citrina a Hemerocallis minor.

Čeleď:
liliaceae – liliovité

Původ:
Denivky pocházejí z východní Asie a některé i ze Středomoří.

Pěstování:
Denivky jsou nenáročné, vytrvalé byliny. Na jednom místě zůstávají mnoho let a občas dokládají existenci zaniklých obcí nebo hřbitovů. V zemi mají svazčité, dužnaté kořeny, ze kterých vyrůstají a z nich přízemní, široce rozložité trsy úzkých, žlábkovitých listů. Květy jsou tvořeny šesti okvětními lístky. Jsou nálevkovité, s minimální životností. Na stvolu vyrůstá mnoho poupat, která se postupně rozvíjejí.
Denivky vyžadují hlubší, výživnou půdu na slunném stanovišti. Čím méně se s rostlinou hýbá, tím lépe kvete. Potřebuje ale dostatek místa, aby se dobře rozrostly. Nesnášejí dlouhodobé zamokření, v polostínu málo kvetou.

Množení:
Denivky se množí dělením trsů. Jsou dekorativní nejen květy, ale i olistěním. Zatahují až později na podzim.