Chryzopras

Chryzopras (též chrysopras, často chybně chryzopas) je zeleně zbarvená průsvitná odrůda minerálu chalcedonu. Ze všech odrůd chalcedonu je tento drahý kámen ceněn nejvíce. Název pochází z řečtiny (chrysos = zlatý, prasinos = zelený).

Podobně jako ostatní odrůdy chalcedonu vzniká i chryzopras poblíž zemského povrchu za relativně nízkých teplot (asi 120 °C). Typickou jablečně zelenou barvu (která kolísá od žlutozelené po trávově zelenou) způsobují vodnaté křemičitany (případně oxidy) niklu^[1] (např. kerolit, pimelit). Barva může na slunečním světle blednout.

Zeleně zbarvené kameny patřily k nejcennějším a nejoblíbenějším již ve starověku. Chryzopras byl používaný již Řeky a Římany. Výrazné obliby dosáhl obzvlášť ve 14. století, kdy jím nechal Karel IV. vyzdobit Svatováclavskou kapli na Hradčanech a také kaple na Karlštejně. Novější je výzdoba zámku Sanssouci v Postupimi.

Používá se ve šperkařství do prstenů, náušnic a broží, k výrobě menších dekorativních předmětů, těžítek. Obvykle se zpracovává tamblováním (lesklé valounky), zpracovává se na korálky, čočkovce a kameje. Jako kámen zvěrokruhu bývá doporučován pro osoby narozené ve znamení raka, štíra, střelce a kozoroha.

Velmi pěkný šperkařský materiál pocházel z dolů polského Slezska a Československa, od roku 1965 je ale za kvalitnější považován kámen z Queenslandu, Kalifornie, Brazílie a Rakouska.

Výskyt chhryzoprasu uvádí Oswald v okolí Křemže a Zlaté Koruny, kde se nachází v ornici v podobě modrozelených, žlutozelených a vzácněji jablečně zelených hlízovitých útvarů. Vznikly druhotně rozkladem hadců. Jejich zjištěné složení: 88,75 % SiO_2, 1,48 % Fe₂O_3, 0,95 % FeO, 0,92 % MgO, 0,44 % CaO, 0,37 % MnO (zbývajících 7,09 % je ztráta H₂O v důsledku žíhání).

Zelené zbarvení přičítá Oswald niklu a žlutavé arzenu As₂O₃. Kratochvíl roku 1952 zmiňuje ještě následující lokality:

• Čistá u Horek
• Drahotín
• Jizera
• Jizerské louky
• Kořenov
• Kozákov
• Levínská Olešnice
• Liběchov
• Mumlava
• Rovné (Podm.)
• Třebovle

Nejznámější naleziště leží v Polsku v okolí Zabkovic (Ząbkowice Śląskie, dříve Frankenstein), konkrétně Szkłary a dále v okolí Kozmice (dnes Koźmice Wielkie).

• Polsko
• Rakousko

• Kazachstán: Sarakul – Baldy
• Ural
• Kalifornie: Tulare County
• Brazílie: Goiás
• Queensland v Austrálii

• prasem – sytě tmavozeleně zbarvený křemen či směs křemene a chalcedonu
• plazma – tmavozelené zbarvení dané chloritickými příměsemi, vzniká rozkladem hadců
• heliotrop – tmavozelený s červenými či hnědými tečkami
  

  ---

  Obecné
  Kategorie	Minerál
  Chemický vzorec	SiO2
  Identifikace
  Barva	odstíny zelené
  Vzhled krystalu	netvoří
  Tvrdost	6,5–7
  Lesk	skelný až voskový
  Štěpnost	žádná
  Vryp	bílý
  Hustota	2,65 g ⋅ cm−3
  Rozpustnost	KOH