Vyhledávání a Atlasu…

Nigella sativa


Kategorie

Dekorativní jednoletá bylina s přímou větvenou lodyhou a s listy mnohonásobně dělenými v čárkovité až nitkovité úkrojky. Má úhledné květy. Kališní plátky jsou , zašpičatělé, bělavé, vpředu namodralé, se zelenou skvrnou, na bázi jsou zeleně síťkované.

Korunní plátky jsou stopkaté, žlutozelené, dvoupyské. Plodem jsou měchýřky nahoře spolu srostlé s drsnými až černými semeny. Plody černuchy seté se nazývají také černý kmín.

Čeleď:
Helleboraceae (čemeřicovité)

Výskyt:
Tato bylina je původem z jižní Evropy a Západní Asie. U nás se vyskytuje jako polní a rumištní plevel, ale také se pěstuje v zahradách. Daří se jí zejména v teplejších krajích. V horských oblastech neroste.

Sběr a úprava:
Užívanou částí je semeno. Tobolky sbíráme po dozrání v červenci, srpnu a . Dosušíme je a semena vydrolíme. Po rozmělnění má příjemný pach a aromatickou chuť, podobnou muškátovému oříšku. Je hořká.

Účinné látky a působení:
Rostlina obsahuje saponin melanthin, silici, tříslovinu a hořčinu nigellin. Uvolňuje křeče hladkého svalstva, působí proti nadýmání, má diuretický účinek, urychluje vylučování žluči a usmrcuje hlísty. Melanthin je prudký rybí jed.

Použití:
Bylina se používá jako spazmolytikum vnitřně v nálevu při nadýmání s křečemi, při chorobách žlučových cest a střevních chorobách, také při bolestivé menstruaci. Při zánětu průdušek a horních cest dýchacích se používá jako expektorans. Díky obsahu saponinu silic se používá k léčbě střevních a álních onemocnění.

0 0 hodnocení
Hodnocení příspěvku

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přeložit »
0
Přispějte svým komentářemx