Brookit

Brookit (Lévy, 1825), chemický vzorec TiO₂ (oxid titaničitý), je kosočtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou: anatas a rutil.
Pojmenován podle: Henry James Brooke (1771–1857), anglický krystalograf a mineralog.

Akcesorický minerál v žílách alpského typu. Dále v hydrotermálních žilkách metamorfních zón, v magmatických a silně metamorfovaných horninách (ruly, svory). Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.

Bipyramidální krystaly jsou často zploštělé podle {010}, takže mají tvar tabulek. Zřídka prizmatické.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5–6, křehký, hustota 4,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {120}, lom pololasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, červenohnědá až černá. Lesk diamantový, polokovový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp žlutobílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ti 59,94 %, O 40,06 %, příměsi Fe, Nb, Ta. Nerozpustný v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.

ilmenit

Výjimečně jako drahý kámen.

Výskyt řídký (nejméně běžná forma oxidu titaničitého).

• Česko – Bobrůvka, Kutná Hora, Komňa (lom Bučník)
• Slovensko – Tisovec ve Slovenském rudohoří
• Švýcarsko – Sv. Gotthard, Amsteg
• Velká Británie – Tremadoc (Wales)
• Francie – Bourg d’Oisans
• Rusko – Mjas
• a další.
  

  ---

  Obecné
  Kategorie	Minerál
  Chemický vzorec	TiO2
  Identifikace
  Barva	žlutohnědá, červenohnědá až černá
  Vzhled krystalu	tabulky
  Soustava	kosočtverečná
  Tvrdost	5,5–6
  Lesk	diamantový až polokovový
  Štěpnost	nedokonalá
  Vryp	žlutobílý
  Hustota	4,1 g ⋅ cm−3
  Rozpustnost	nerozpustný
  Ostatní	netaví se