Britolit-(Y)

Britolit-(Y) (dříve též abukumalit) je minerál krystalizující v šesterečné soustavě, chemicky zásaditý fosforečnan-křemičitan vápenato-yttritý – (Y,Ca)₅(SiO₄,PO₄)₃(OH,F). Poprvé byl popsán roku 1938 z pegmatitu na lokalitě Suišojama v masivu Abukumana japonském ostrově Honšú, podle kterého byl následně i pojmenován. Později roku 1966 byl přejmenován na britolit-Y, jako součást změn nomenklatury minerálů obsahující REE. Nový název tak poukazuje návaznost na minerál britolit-(Ce), kde dochází k dominantní substituci ceru za yttrium.

Můžeme jej nalézt jak v nefelínických syenitech, tak pegmatitech, či na kontaktech těchto těles s okolními horninami. Vznik je striktně vázán na yttriem bohaté mineralizace.

Tento minerál vytváří krátké (do 1,5 cm délky), červeně až černě zbarvené prizmatické krystaly. Je dost křehký, úderem se rozpadá na větší množství nepravidelných úlomků.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5, hustota 4,25 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001} a {1010}, v úlomcích byl zjištěn lasturnatý lom.
• Optické vlastnosti: Barva kolísá v návaznosti na obsahu yttria mezi černou až červenohnědou, lesk mastný, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp světle hnědý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ca 12,47 %, Y 41,49 %, Si 9,83 %, P 3,61 %, H0,12 %, O 31,74 %, F 0,74 %. Rozpouští se v HCl.

Vyskytuje se společně s dalšími minerály yttria, jako je například yttralit-(Y) a formanit-(Y).

Jedná se o poměrně vzácný minerál.
Typová lokalita se nachází na lokalitě Abukuma na japonském ostrově Honšú. Později se však našel i na jiných pegmatitech, převážně ve Finsku, v Norsku, Švédsku, Rusku (poloostrov Kola), Skotsku, USA (Colorado, Michigan a Nevada) a v JAR.