Borůvka

Vaccinium myrtillus

Detail

Popis

Borůvka je opadavý, až 35cm vysoký, bohatě větvený malý keřík s plyzivou lodyhou a vzpřímenými větévkami, které jsou ostře trojhranné, zelené, lysé. Listy jsou střídavé, velmi krátce řapíkaté, až 3cm dlouhé, ploché, vejčité, zašpičatělé a na bázi okrouhlé, s lehce pilovitým okrajem, lysé, světle zelené a na podzim oranžově zbarvené. Květy jsou čtyř- až pětičetné, nící, světle zelené, často s fialově růžovým nádechem, jednotlivě nebo po dvou v paždí listů. Krátký květní stonek je umístěný mezi dva šupinovité podpůrné listeny, přední listeny chybí. Kalich je srostlý se semeníkem a vytrvalý, nevýrazně laločnatý, s téměř hladkým okrajem. Květní korunka je až 6mm dlouhá, kulovitě džbánkovitá, vpředu úzká, s krátkými, tupými, stočenými cípy. Tyčinek je pět nebo osm s velmi krátkými, směrem dolů rozšířenými nitkami, prašníky jsou žlutohnědé, na bázi se dvěma přívěsky vybavené ostruhami, na špičce trubkovitě prodloužené, otevírají se póry. Semeník je spodní, čtyř- až pětipouzdrý, čnělka většinou uzavřená. Plod je kulatá, až 10mm velká, mnohosemenná, kalichem korunovaná bobule, sladká, modročerně ojíněná s červenou šťávou. Semena jsou hnědá, lehce měsíčkovitého tvaru. Keřík kvete od května do června, bobule zrají v červenci.
Rod Vaccinium zahrnuje asi 150 druhů severní polokoule, rostou od polárního kruhu až po tropické oblasti, převážně v jihovýchodní Asii, Severní, Střední a Jižní Americe, tam ve Andách od Kolumbie po Bolívii. Jiný druh má chutné plody a roste ve výšce od 3000 do 4000m. V Evropě jsou zastoupeny pouze čtyři druhy jako rostliny chladnějších a mírných oblastí jehličnatých lesů.
Lidé si cení mnohých druhů tohoto rodu a sbírají je. V Evropě patří brusinky a borůvky k těm planě sbíraným plodům, které mají i určitý hospodářský význam, to ale platí i pro další druhy v dalších areálech jejich rozšíření. Zejména v Severní Americe byly divoce rostoucí druhy jejich křížením přetvořeny v kulturní rostliny. Jejich plody jsou někdy velké, jako malé třešně.

Čeleď:
Ericaceae – vřesovcovité

Výskyt:
Borůvka roste ve světlých lesích jehličnatých, vzácně listnatých, na kyprých, vlhkých, kyselých půdách, v rašeliništích a alpinském pásmu zakrslých keřů až přes 2500m. Vyskytuje se v celé střední a severní Evropě, na jihu je výskyt omezen na horské polohy, u nás roste hojně mimo nejteplejší kraje.

Choroby, škůdci:
Existuje řada parazitujících hub, které vyvolávají někdy na svých hostitelských rostlinách nápadné změny, jako např. prodloužení a zbujení větévek vyvolané houbou žijící v jejich kůře: zduření, zkroucení nebo zčervenání listů a řapíku, zatvrdnutí a mumifikování plodů. Při napadení bejlomorkami nebo vlnovníky se dostaví předčasný opad listů, jejich svraskání a tvorba hálek.

Množení:
Celý rod se šíří pomocí ptactva, které roznáší plody. Tak se rozšířily mnohé druhy. Existuje velké množství různých ptáků požírajících tyto plody, kteří se specializují na jednotlivé druhy.

Použití:
Plody těchto druhů jsou se používají v léčitelství. Jsou také velmi oblíbené v syrovém stavu, vařené nebo pečené, používají se k výrobě borůvkového vína nebo sektu či lihoviny. Borůvkové barvivo je podobné barevným látkám obsažených ve vinných hroznech, používalo se dříve i k barvení vína.