Faba vulgaris
Detail
| Kategorie | Letničky |
|---|---|
| Barvy listů | zelená |
| Tvary listů | vejčité, kopinaté |
| Typy listů | listnaté, opadavé |
| Požadavky rostliny | slunce, vlhko, teplomilná, hlinité půdy, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy |
| Použití rostliny | v lékařství |
| Použitelné části rostliny | plod |
Popis
Bob obecný je prastará kulturní rostlina. Je to jednoletá, jarní bylina. Plodem je lusk. Lusky i semena se u jednotlivých druhů velmi liší. V průměru jsou lusky v obrysu podlouhlé, je na nich patrné uložení semen. Na vrcholu jsou protažené v tenký, zahnutý zobánek, na bázi v stopku plodní se zbytkem kalichu. Povrch lusku je matný, krátce chlupatý, až černý, zevnitř je lusk stříbřitě šedý. Lusky jsou dlouhé asi 7 cm a 1,3 cm široké, obsahují asi 4 semena.
Semena jsou v obrysu oválná, osemení je často různě zprohýbané, kořínek není na povrchu patrný. Mají velký, oválný, tmavý semenný pupek a pod ním semenný šev. Osemení je hladké, matně nebo slabě lesklé, má hnědou, šedohnědou nebo šedou barvu. Semena jsou v průměru 13 mm dlouhá a 10 mm široká.
Bob obecný klíčí hypogeicky, masité dělohy zůstávají v semenu pod zemí. Na čtyřhranném stonku vyrůstají nejprve dva přisedlé podlisteny. První je široce kopinatý, jednoduchý až nevýrazně trojzubý, asi 8 mm dlouhý, druhý je dlouhý 10 – 12 mm, podobného tvaru, srostlý s dvěma postranními, vejčitými a zašpičatělými palisty. První listy jsou dvojčetné, jednotlivé lístky jsou široce oválné, asi 30 mm dlouhé, žlábkovité řapíky, dlouhé 10 -15 mm, srůstají na bázi s velkými oválnými palisty, na konci zašpičatělými. Listy a podlisteny vyrůstají na stonku střídavě. Klíční rostlina je lysá, dužnatá.
Čeleď:
Viciaceae – vikvovité
Původ:
Rostlina pochází z východní části Středomoří a z Přední Asie.
Výskyt:
Bob pěstujeme v polních osevních postupech, kde je velmi vhodnou předplodinou, jelikož svými účinky zlepšuje půdu. Daří se v teplejších oblastech na bohatších půdách s hlubší ornicí.
Použití:
Bob má význam především jako pícní rostlina s vysokým obsahem bílkovin, buď v mnohokultuře nebo ve směskách, semeno má vysokou hodnotu jako jadrné krmivo. U nás býval bob kdysi zahradní zeleninou, později luštěninou, pěstovanou na polích a semletá semena se přidávala i do mouky. Dnes se již jen ojediněle v Anglii a v Německu upravují některé jemné odrůdy podobně jako lusky hrachové nebo fazolové. Semena obsahují až 40% látek škrobnatých a v popelovinách mají vysoký obsah fosforu.
