Berkelium (chemická značka Bk) je devátým členem z řady aktinoidů, pátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jaderamericia.
Berkelium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.
Fyzikálně-chemické vlastnosti
Berkelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Předpokládá se, že má stříbřitě bílou barvu a že se působením vzdušného kyslíku na povrchu zvolna oxiduje.
Vyzařuje α a γ záření a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Historie
Berkelium bylo poprvé připraveno v prosinci roku 1949 bombardováním 241Am částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře Kalifornské univerzity v Berkeley. Vznikl tak izotop 243Bk s poločasem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso, kteří jej pojmenovali po místě vzniku – Berkeley.
Izotop s poločasem rozpadu 320 dnů – 249Bk byl poprvé připraven bombardováním izotopu curia intenzivním proudem neutronů.
Izotopy
Je známo 19 izotopů berkelia, z nichž nejstabilnější jsou 247Bk s poločasem přeměny1380 let, 248Bk s poločasem 9 let a 249Bk s poločasem 330 dnů.
Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 5 hodin.
Všechny izotopy berkelia jsou radioaktivní. Podobně jako u zbývajících aktinoidů představuje největší biologické riziko schopnost berkelia akumulovat se v kostní tkáni, kde jeho radioaktivita způsobuje poruchy krvetvorby – brání vytváření červených krvinek.
 pevné berkelium |
|||||||
| Obecné | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název, značka, číslo | Berkelium, Bk, 97 | ||||||
| Cizojazyčné názvy | lat. Berkelium | ||||||
| Skupina, perioda, blok | 7. perioda, blok f | ||||||
| Chemická skupina | Aktinoidy | ||||||
| Vzhled | stříbrnobílý | ||||||
| Identifikace | |||||||
| Registrační číslo CAS | 7440-40-6 | ||||||
| Atomové vlastnosti | |||||||
| Relativní atomová hmotnost | 247,070 2 | ||||||
| Atomový poloměr | 170 pm | ||||||
| Iontový poloměr | Bk2+: 118 pm Bk3+: 100 pm Bk4+: 87 pm |
||||||
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f9 7s2 | ||||||
| Oxidační čísla | II, III, IV | ||||||
| Elektronegativita(Paulingova stupnice) | 1,3 | ||||||
| Ionizační energie | |||||||
| První | 6,68 eV | ||||||
| Druhá | 12,4 eV | ||||||
| Třetí | 20,8 eV | ||||||
| Látkové vlastnosti | |||||||
| Krystalografická soustava | nejtěsnější hexagonální | ||||||
| Molární objem | 16,84×10−3 dm3/mol | ||||||
| Mechanické vlastnosti | |||||||
| Hustota | 14,78 g/cm3 | ||||||
| Skupenství | pevné | ||||||
| Termické vlastnosti | |||||||
| Tepelná vodivost | 10 W·m−1·K−1 | ||||||
| Termodynamické vlastnosti | |||||||
| Teplota tání | 986 °C (1 259,15 K) | ||||||
| Elektromagnetické vlastnosti | |||||||
| Standardní elektrodový potenciál | Bk3+ + 3 e− → Bk: −2,00 V Bk4+ + 3 e− → Bk: −1,08 V |
||||||
| Magnetické chování | paramagnetické | ||||||
 |
|||||||
| Bezpečnost | |||||||
 Radioaktivní |
|||||||
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|||||||
|
|||||||
Napsat komentář