Berthierit

Berthierit (Haidinger, 1821), chemický vzorec FeSb₂S₄, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán nedaleko Chazelles ve Francouzském středohoří. Je pojmenován po francouzském geologovi Pierru Berthierovi (1782-1861).

Berthierit vzniká výhradně na hydrotermálních žilách. Doprovází ho nejčastěji antimonit, křemen a arsenopyrit, dále pak tetraedrit, baryt či pyrit.

Berthierit se vyskytuje převážně v podobě jehličkovitých, vláknitých, plstnatých až zrnitých agregátů, vzácněji tvoří i samostatné sloupcovité krystaly, dosahující délky až 15 cm.

Nejčastěji je berthierit ocelově šedý, na vzduchu nabíhá do hněda, žluta až fialova. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, dobře štěpný ve směru prodloužení, má nepravidelný, tříštivý lom a hnědošedý vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné a taje před dmuchavkou.

Berthierit je vedlejší rudou antimonu, jenž se využívá k legování ocelí, na výrobu liteřiny, akumulátorů, polovodičů, pyrotechniky či například smaltovaného skla a keramiky.

Mezi minerály podobné berthieritu patří:

• antimonit (Sb₂S₃)
• jamesonit (Pb₄FeSb₆S₁₄)

Dále je součástí skupiny chemicky podobných minerálů, do níž patří:

• berthierit (FeSb₂S₄)
• klerit (MnSb₂S₄)
• garavellit (FeSbBiS₄)

• Chazelles, Pontgibaud, Francie
• Bräunsdorf, Německo
• důl Herja a Baia Sprie, Maramureš, Rumunsko
• důl San Martin, Zacatecas, Mexiko
• Oruro, Bolívie

• Příbram
• Krásná Hora nad Vltavou
• Vlastějovice
• Kutná Hora
  

  ---

  Obecné
  Kategorie	Minerál
  Chemický vzorec	FeSb2S4
  Identifikace
  Barva	ocelově šedá s náběhy
  Vzhled krystalu	jehličkovité, plstnaté až zrnité agregáty, sloupcovité krystaly
  Soustava	kosočtverečná
  Tvrdost	2-3
  Lesk	kovový
  Štěpnost	dobrá ve směru prodloužení
  Vryp	hnědošedý
  Hustota	4,6 g ⋅ cm−3
  Rozpustnost	rozpustný v HNO3