Setaria italica
Detail
Kategorie | Trávy |
---|---|
Výška rostliny | do 1 m |
Barvy rostliny | zelená, hnědá |
Tvary rostliny | klas |
Barvy listů | zelená, plstnaté |
Typy listů | listnaté, opadavé |
Měsíce kvetení | Červenec, Srpen, Září |
Požadavky rostliny | slunce, vlhko, teplomilná, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy |
Použití rostliny | do vázy, solitéra |
Popis
Bér italský patří do bohatého rodu zahrnujícího 125 druhů rozšířených po celé zeměkouli v tropech, subtropech i v teplých oblastech mírného pásma. Jsou to jednoleté i vytrvalé trsnaté trávy, s plochými a zelenými listy. Kvetou od června do října. Květenství je hustý válcovitý lichoklas.
Bér italský je jediným významným druhem pro zahradnictví. Je to jednoletá trsnatá tráva se zelenými, tuhými a drsnými listy, které jsou na okraji chlupaté, široké 1,5cm a dlouhé až 40cm.
Listové pochvy mají místo jazýčku jemné chloupky. V červenci až září vyrůstají silná, přímá, lysá a hladký stébla vysoká až 110cm, zakončená mohutným válcovitým lichoklasem složeným z mnoha postranních lichoklásků.
Lichoklas je široký až 3cm a dlouhý 30cm, ze stopek klásků vyrůstají krátké a tuhé, rezavě hnědé štětiny, které přesahují klásek. Lichoklasy jsou nejprve zelené, později načervenalé a hnědé, nerozpadávají se. V plné zralosti jsou těžké a obloukovitě převisají.
Čeleď:
Poaceae – lipnicovité
Původ:
Druh pochází pravděpodobně z východní a jižní Asie, ale dnes roste v teplých oblastech po celé Evropě. Společně s prosem patřil k nejstarším pěstovaným obilninám hlavně v Číně a Egyptě. V Čechách se pěstoval už před 400 lety.
Pěstování:
Druh vyžaduje propustnou a výživnou půdu, plné slunce a teplo. V létě je nutná občasná zálivka.
Množení:
Množíme přímým výsevem. Semena vyséváme na stanoviště koncem dubna. Jsou klíčivá i několik let.
Použití:
Rostlina je vhodná do letničkových záhonů jako solitéra. Pěstuje se zejména k řezu květenství, která se používají v čerstvém i sušeném stavu. Protože jsou lichoklasy velké, hodí se spíše do velkých aranžmá.
Napsat komentář