At – Astat

Astat (chemická značka At, latinsky Astatinum) je druhým nejtěžším známým prvkemze 17. skupiny (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů. Název pochází ze starořeckého ἄστατος „nestálý“.

Astat nemá žádný stabilní izotop a v přírodě se vyskytuje jen v naprosto nepatrných množstvích jako člen některé z uranových, popř. thoriové rozpadové řady, přičemž se sám velmi rychle dále radioaktivně přeměňuje. Byl proto objeven teprve roku 1940pomocí cyklotronem iniciované přeměny izotopu bismutu ²⁰⁹Bi.

V současné době je známo přibližně dvacet radioizotopů astatu, z nichž nejstabilnější ²¹⁰At má poločas rozpadu 8,1 hodiny. Kvůli této nestabilitě jader astatu nebylo doposud nikdy připraveno takové množství tohoto prvku, které by umožnilo podrobnější studium jeho fyzikálního a chemického chování. Vědci odhadují, že má černý povrch, ale nikdo to neví jistě.

Existence eka-jódu byla předpovězena již Mendělejevem. Astat byl poprvé připraven v roce 1940 na University of California v Berkeley ostřelováním bismutu částicemi alfa.

Mnoho sloučenin astatu bylo připraveno a studováno v mikroskopickém množství, protože se velmi rychle rozpadají vlivem radioaktivity. Využití těchto sloučenin je hlavně pro teoretické studie, ale předpokládá se i možné využití v nukleární medicíně.

Nejsou známy žádné kyseliny odvozené od astatu, protože astat nemá žádný stabilní izotop, a proto není kyselina astatovodíková známa.

Astat má 39 známých izotopů, všechny jsou radioaktivní. Jejich nukleonová čísla se pohybují v rozmezí 191 až 229. Také známe 23 metastabilních excitovaných stavů. Nejdéle žijícím izotopem je ²¹⁰At s poločasem rozpadu 8,1 hodiny. Nejkratší poločas rozpadu ze známých izotopů má ²¹³At (125 ns).

Obecné
Název, značka, číslo	Astat, At, 85
Cizojazyčné názvy	lat. Astatinum, Astatium
Skupina, perioda, blok	17. skupina, 6. perioda, blok p
Chemická skupina	Halogeny
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-68-8
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	210
Kovalentní poloměr	150 pm
Van der Waalsův poloměr	202 pm
Elektronová konfigurace	[Xe] 4f14 5d10 6s26p5
Oxidační čísla	−I, +I, +III, +V, +VII
Elektronegativita(Paulingova stupnice)	2,2
Ionizační energie
První	899,003 kJ·mol−1
Mechanické vlastnosti
Hustota	6,2 až 6,5 g/cm3
Skupenství	pevné
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	1,7 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	302 °C (575,15 K)
Teplota varu	337 °C (610,15 K)
Bezpečnost
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 209At 5,42 h[1] β+(95,9 %) 3,486 209Po  α(4,1 %) 5,758 205Bi 210At 8,1 h[1] β+(99,82 %) 3,981 210Po  α(0,18 %) 5,632 206Bi 211At 7,214 h[1] β+(58,2 %) 0,786 211Po  α(41,8 %) 5,983 207Bi
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
I ⋏ Polonium ≺ At ≻ Radon ⋎ Ts