Cynara cardunculus
Kategorie |
Trvalky |
|---|---|
Výška rostliny |
do 1 m |
Barvy rostliny |
modrá |
Barvy listů |
zelená, plstnaté |
Tvary listů |
zubaté, kopinaté, peřenosečné, osténkaté |
Měsíce kvetení |
Srpen |
Použití rostliny |
v lékařství, v potravinářství |
Použitelné části rostliny |
list |
Artyčok je vytrvalá bylina. Má přímou, plstnatou a nevětvenou lodyhu, vysokou až 180 cm. Listy jsou nedělené nebo peřenosečné, úkrojky kopinaté, zubaté a krátce osténkaté. Rub listů je bíle plstnatý, květ modrý. Úbory jsou velké až 5cm a mají kulovité zákrovy. Listeny jsou střechovitě složeny v několika řadách. Vnější jsou bodlinaté. Artyčok kvete v srpnu.
Výskyt a původ:
Artyčok pochází ze Středomoří. Pěstoval se už ve starém Egyptě, Řecku a Římě, kde se používal jako důležité jídlo při hostinách. Dužnaté květní úbory jsou velmi oblíbené ve Francii. U nás se pěstuje jako zelenina.
Sběr a úprava:
Z artyčoku se používá list, který se sbírá v době květu rostliny a rychle se suší a to uměle, kdy teplota nesmí překročit 40 stupňů. Má hořkou chuť a žádný pach.
Účinné látky a působení:
Obsahuje hořčinu cinarin, sliz a tříslovinu, inulin, různé enzymy, vitamín A, vitamín B, flavonové deriváty ( scolymosid, cynarosid) a organické kyseliny.
Artyčok podporuje tvorbu a vypuzování žluči. Příznivě ovlivňuje akutní a chronické záněty žlučových cest, upravuje trávicí potíže, zvyšuje antitoxický účinek jater. Používá se také při arterioskleróze a snižuje hladinu cukru v krvi.
Použití:
Vnitřně se používá jako cholagogum a antisklerotikum, v nálevu při jaterní nedostatečnosti, při zánětech žlučníku a žlučových cest, při chorobách ledvin a po operaci močového ústrojí.
Příjemná hořká chuť artyčoku a její dobrý účinek na trávení se uplatnily v nápojovém průmyslu při výrobě alkoholických i nealkoholických výrobků.
Napsat komentář