Artemia franciscana je žábronožka. Halofilní žábronožka používaná v akvakultuře jako živé krmivo.
Taxonomie
| Skupina | Eukaryota |
|---|---|
| Skupina | Animalia |
| Kmen | Arthropoda |
| Skupina | Crustacea |
| Třída | Branchiopoda |
| Podtřída | Sarsostraca |
| Řád | Anostraca |
| Čeleď | Artemiidae |
| Rod | Artemia |
| Druh | Artemia franciscana |
NCBI Taxonomy ID: 6661 Wikidata: Q4570495
Stavba a charakteristika
Žábronožky jsou lupenonozí korýši s řadou listovitých končetin, které slouží k plavání, dýchání i získávání potravy.
Životní cyklus a rozmnožování
Typická jsou odolná klidová vajíčka schopná přežít vyschnutí nebo vysokou salinitu. Po zaplavení nebo změně podmínek se líhnou naupliové larvy.
Výskyt a ekologie
Obývají dočasné tůně nebo slaná jezera, kde mohou tvořit významnou část zooplanktonu.
Biologické souvislosti
Mikroskopičtí živočichové obývají prostředí, která se na malé prostorové škále velmi rychle mění. Vodní film mezi částicemi sedimentu, povrch rostlin, mech nebo plankton se liší obsahem kyslíku, dostupností potravy i rizikem vyschnutí. Mnohé druhy proto využívají rychlé rozmnožování, klidová vajíčka nebo jiné odolné životní fáze. V potravních sítích propojují bakterie, řasy a detrit s většími konzumenty a současně sami regulují početnost mikroorganismů, kterými se živí.
I přes malou velikost mají tito živočichové specializované orgány pro příjem potravy, pohyb, smyslové vnímání a rozmnožování. Jejich aktivita je citlivá na teplotu, obsah kyslíku a množství dostupné potravy. Krátká generační doba u některých druhů umožňuje rychlou populační reakci na změnu podmínek, zatímco odolná stadia pomáhají překlenout období nedostatku vody nebo potravy.
