Vyhledávání a Atlasu…

Acarapis woodi

V kategorii: ,
Taxonomie a vlastnosti
Ostatní:Parazit
Mikrosvět – taxonomické skupiny:AcarapisAcarapis woodiAcariAnimaliaArachnidaArthropodaChelicerataEukaryotaProstigmataTarsonemidaeTrombidiformes
Acarapis woodi
Licence obrázku: Public domain · Wikimedia Commons

eukaryota/animalia/arthropoda/chelicerata/arachnida/acari/trombidiformes/prostigmata/tarsonemidae/acarapis/acarapis-woodi/“ title=“Příspěvky označené Acarapis woodi“>Acarapis woodi je parazitický roztoč. Drobný parazitický roztoč přizpůsobený životu na povrchu nebo v kůži hostitele.


Taxonomie
Skupina Eukaryota
Skupina Animalia
Kmen Arthropoda
Podkmen Chelicerata
Třída Arachnida
Podtřída Acari
Řád Trombidiformes
Podřád Prostigmata
Čeleď Tarsonemidae
Rod Acarapis
Druh Acarapis woodi

NCBI Taxonomy ID: 478375   Wikidata: Q337959

Synonyma / další databázové názvy: honey bee tracheal mite, Tarsonemus woodi.


Stavba a charakteristika

Parazitičtí roztoči jsou drobní pavoukovci se čtyřmi páry končetin v dospělém stadiu; tvar těla, ústní ústrojí a příchytné struktury odpovídají místu života na hostiteli.

Životní cyklus a rozmnožování

Vývoj obvykle zahrnuje vajíčko, larvu, nymfální stadia a dospělce. Podle druhu probíhá celý cyklus na hostiteli nebo část vývoje mimo něj.

Výskyt a ekologie

Žijí na povrchu těla, v peří, srsti nebo v kožních strukturách hostitele a živí se tkáňovými tekutinami, krví nebo buněčným materiálem.

Biologické souvislosti

U parazitických organismů je zásadní rozlišovat jednotlivá vývojová stadia, protože každé může mít jinou morfologii, místo výskytu i biologickou funkci. Přenos často závisí na kontaktu mezi hostiteli, potravním řetězci nebo přenašeči a některé fáze jsou uzpůsobeny k přežití mimo hostitele. Rozšíření druhu proto souvisí nejen s jeho vlastní biologií, ale také s dostupností vhodných hostitelů a s podmínkami prostředí, ve kterých může přenos pokračovat.

Úspěšný životní cyklus vyžaduje, aby se parazit dostal ve správném stadiu do vhodného hostitele. Některé druhy mají cyklus přímý, jiné využívají jednoho nebo více mezihostitelů. Morfologické znaky, odolnost vůči vnějším podmínkám a schopnost pronikat do tkání proto souvisejí s konkrétní částí životního cyklu a nelze je automaticky vztahovat na všechna stadia.

Zdroje a další informace