Aktinium (chemická značka Ac, latinsky Actinium) je prvním členem řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ac3+ a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny lanthanoidů. Čistý kov lze připravit redukcí fluoridu aktinitéhoparami lithia při teplotě 1 100–1 300 °C.
Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150krát intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo.
Objevil jej roku 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě.
Výskyt, izotopy a využití
Přestože je známa řada izotopů aktinia, v zemské kůře se lze setkat pouze s izotopem 227Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu. Poločas přeměny tohoto izotopu je 21,772 roku a uvádí se, že jedna tuna uranové rudy obsahuje přibližně desetinu gramuaktinia.
Z dalších izotopů stojí za zmínku např. 226Ac s poločasem rozpadu 29,37 hodiny nebo 225Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy, s nukleonovými čísly od 205 po 237 se rozpadají mnohem rychleji:
| Izotop | Poločas přeměny | Druh přeměny | Produkt rozpadu |
|---|---|---|---|
| 205Ac | 20 ms | α | 201Fr |
| 206Ac | 22 ms | α | 202Fr |
| 207Ac | 27 ms | α | 203Fr |
| 208Ac | 95 ms | α (99 %)/ ε (1 %) | 204Fr/ 208Ra |
| 209Ac | 87 ms | α (99 %)/ ε (1 %) | 205Fr/ 209Ra |
| 210Ac | 350 ms | α / ε | 206Fr/ 210Ra |
| 211Ac | 210 ms | α | 207Fr |
| 212Ac | 930 ms | α (57 %)/ ε (43 %) | 208Fr/ 212Ra |
| 213Ac | 738 ms | α | 209Fr |
| 214Ac | 8,2 s | α (89 %)/ ε (11 %) | 210Fr/ 214Ra |
| 215Ac | 170 ms | α (99,91 %)/ ε (0,09 %) | 211Fr/ 215Ra |
| 216Ac | 440 μs | α | 212Fr |
| 217Ac | 69 ns | α (≥98 %)/ ε (≤2 %) | 213Fr/ 217Ra |
| 218Ac | 1,08 μs | α | 214Fr |
| 219Ac | 11,8 μs | α | 215Fr |
| 220Ac | 26,4 ms | α (100 %)/ ε (5×10−4 %) | 216Fr/ 220Ra |
| 221Ac | 52 ms | α | 217Fr |
| 222Ac | 5,0 s | α (99 %)/ ε (1 %) | 218Fr/ 222Ra |
| 223Ac | 2,10 min | α (99 %)/ ε (1 %) | 219Fr/ 223Ra |
| 224Ac | 2,78 h | ε (90,9 %)/ α (9,1 %) | 224Ra/220Fr |
| 225Ac | 10,0 d | α (100 %)/ 14C (4×10−12 %) |
221Fr/211Bi |
| 226Ac | 29,37 h | β− (83 %)/ ε (17 %)/ α (0,006 %) |
226Th/ 226Ra/ 222Fr |
| 227Ac | 21,772 r | β− (98,62 %)/ α (1,38 %) | 227Th/ 223Fr |
| 228Ac | 6,15 h | β− | 228Th |
| 229Ac | 62,7 min | β− | 229Th |
| 230Ac | 122 s | β− | 230Th |
| 231Ac | 7,5 min | β− | 231Th |
| 232Ac | 119 s | β− | 232Th |
| 233Ac | 145 s | β− | 233Th |
| 234Ac | 44 s | β− | 234Th |
| 235Ac | 62 s | β− | 235Th |
| 236Ac | 1,2 min | β− | 236Th |
| 237Ac | ? | β− | 237Th |
[1]
Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. radia) neutrony.
Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými přeměnami.
 atom aktinia |
|||||||||
| Obecné | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název, značka, číslo | Aktinium, Ac, 89 | ||||||||
| Cizojazyčné názvy | lat. Actinium | ||||||||
| Skupina, perioda, blok | 3. skupina, 7. perioda, blok f | ||||||||
| Chemická skupina | Aktinoidy | ||||||||
| Koncentrace v zemské kůře | 5×10−10 ppm | ||||||||
| Vzhled | stříbrný kov | ||||||||
| Identifikace | |||||||||
| Registrační číslo CAS | 7440-34-8 | ||||||||
| Atomové vlastnosti | |||||||||
| Relativní atomová hmotnost | (227,027 8) | ||||||||
| Atomový poloměr | 187,8 pm | ||||||||
| Kovalentní poloměr | 203 pm | ||||||||
| Iontový poloměr | (Ac3+) 118 pm | ||||||||
| Elektronová konfigurace | [Rn] 6d1 7s2 | ||||||||
| Oxidační čísla | III | ||||||||
| Elektronegativita(Paulingova stupnice) | 1,1 | ||||||||
| Ionizační energie | |||||||||
| První | 5,70 eV | ||||||||
| Druhá | 11,48 eV | ||||||||
| Třetí | 18,90 eV | ||||||||
| Látkové vlastnosti | |||||||||
| Krystalografická soustava | krychlová a= 531,1 pm |
||||||||
| Molární objem | 22,55×10−6 m3/mol | ||||||||
| Mechanické vlastnosti | |||||||||
| Hustota | 10,062 g/cm3(20 °C) | ||||||||
| Skupenství | pevné | ||||||||
| Termické vlastnosti | |||||||||
| Tepelná vodivost | 12 W⋅m−1⋅K−1 | ||||||||
| Molární atomizační entalpie | 385,2 kJ/mol | ||||||||
| Standardní molární entropie S° | 56,5 J K−1 mol−1 187,94 J K−1 mol−1(plyn) |
||||||||
| Termodynamické vlastnosti | |||||||||
| Teplota tání | 1 050 ± 50 °C(1 323,15 K) | ||||||||
| Teplota varu | 2 750 °C(3 023,15 K) | ||||||||
| Specifické teplo tání | 46,1 J/g | ||||||||
| Skupenské teplo varu | 406 kJ/mol (25 °C) | ||||||||
| Specifické teplo varu | 1 290 J/g | ||||||||
| Měrná tepelná kapacita | 0,120 J K−1 g−1 0,091 8 J K−1 g−1(plyn) |
||||||||
| Elektromagnetické vlastnosti | |||||||||
| Standardní elektrodový potenciál | (Ac3+ → Ac0) -2,6 V | ||||||||
 |
|||||||||
| Bezpečnost | |||||||||
 Radioaktivní |
|||||||||
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|||||||||
|
|||||||||
Napsat komentář